apoštoluov. Kterací sú to byli losové, praví svatý Dionysius, že jest paprslek, jenž z nebes pocházeje, na svatého Matěje světlým pramenem svietieše. Skrze něžto bylo dáno znáti, že jej sobě Buoh apoštolem volil.
Potom svatý Matěj apoštol po židovských zemiech Božie slovo káže, veliké divy čině, mnoho židuov i pohanuov na vieru obrátil. Závidiece jemu židé, křivé svědky proti němu vyvedše, mnoho žaloby naň učinivše, jej ukamenovali. A tu on jedněch lidí poprosil, aby to kamenie jeho nevinné smrti na svědectvie s ním v hrobě pochovali. A zatiem podlé římského obyčeje jeden kat vystúpiv, v túž hodinu sv. Matěj, ruce spěv, k nebesóm hledieše, jednú ranú sekyrú jemu hlavu sťal. A tu najprvé tělo jeho bylo pochováno a potom do Říma a z Říma do Trienta, jenžto i dnes tam jest, přeneseno. To se dálo léta Božého čtyřicátého sedmého. Amen.
O svatém Řehoři
Svatý Řehoř papež byl jest z Říma kniežeckého rodu. Jehožto otci jmě bylo Gordianus a mateři Silina. A když sv. Řehoř v rozličném písmě mistrovstvím nad jiné znamenitě prospěl a že podlé svého urozenie mnoho zbožie mějieše, jal se mysliti, kterak by, zbožie pozbuda, v duchovniem stavu Bohu slúžil. Zatiem, když jemu otec umřel, zbožie rozprodal a šest klášteruov v Sicilské zemi učiniti kázal a sedm ve jmě sv. Ondřeje v Římě učiniv, všeho světa věci opustiv, v tom klášteře sv. život veda, snažně Bohu slúžil. A tak svuoj život trudil, až často tak omdléval, jako by nic déle živ býti neměl.
Těch časuov anděl Boží, v postavě jednoho chudého člověka předeň přišed, poče jeho za almužnu prositi. Jemužto sv. Řehoř když kázal šest peněz dáti, druhý den i třetí týž chudý opět přišed, almužny poproséše. Tehda strójce klášterský k svatému Řehoři vece: „Otče svatý, již viece nemám jemu co dáti, jedinú misku střiebrnú, jížto tvá matka poslala s krmí.“ Jemužto sv. Řehoř vece: „A když jiného nemáš, dejž jemu tu misku ve jmě Jezu Krista.“ Tehda ten chudý, misku vesele vzev, pryč zašel. A potom
