rytieře, jichžto sluhy svatého Filipa u vězení drželi, ta saň v túž hodinu udávila a jiné lidi okolo sebe tak smrdutým duchem nadchla, až se všickni roznemohli. Tehda sv. Filip k nim promluvil a řka: „Razi vám, věřte mi na tom, obořte tuto diáblovú modlu a miesto nie kříž Boží vyzdvihněte a jemu se klanějte, uzříte, ano vaši nemocní jsú uzdraveni a tito novomření vzkříšeni.“ Tehda ti, ješto těžce nemáháchu, řekli: „Jediné to učiň, ať budem zdrávi, myť tuto modlu dočán rozbieme.“ Tehda svatý Filip, jakž brzo té sani, aby na púšť běžela, přikáza, tak inhed ta saň pryč běžela a viec se nevrátila. A svatý Filip ty tři mrtvé zkřiesil a všecky nemocné uzdravil. Proněžto když všickni v Jezu Krista uvěřivše, svatý křest přijeli, s nimi tu slovo Božie káže, do roka ostal a jim kněží a kostelních služebníkuov mnoho světiv ostavil a do toho města, ješto Jeoropolis slove, v té vlasti, jenžto Azia dějí, přišel a tu mnoho kacéřuov nalezl, s pomocí Ducha svatého je přemohl a přehádal. Potom svatý Filip sedm dní před svým skončením biskupy a kněží k sobě sezvav, k nim řekl: „Těchto sedm dní dal mi jest Hospodin, abych s vámi pomluvil a vás napomena u vieře potvrdil.“ A toho času bieše svatý Filip bez tří devadesát let vstáři. Potom pohané jej jemše na kříži vzpěli. A tu pněl, až skončel. To se jest dálo čtyřidcátého sedmého léta.
O svatém Jakubu, apoštolu Božiem, mučedlníku
Svatý Jakub apoštol měl jest příjmie Spravedlný. A jakž svatí mistři pravie, byl jest tváří i všie postavy velmi k Ježíšovi podoben, tak že se mnozí, mniece Jezu Krista, obláznováchu. Proněžto když židé chtiechu Ježíše jieti, bojiec se, by se o svatého Jakuba neobláznili, od Jidáše za znamenie pocelovánie vzeli. O tom také píše sv. Ignacius, jenž byl list svatému Janu evanjelistě poslal v tato slova a řka: „Zdá liť se to podobné, ať bych já do Jeruzalémských vlastí přišel a tu sv. Jakuba, jenžto slove Spravedlný, ohlédal, neb jakž pravie,
