vzdáti, za nohy jej k jednomu silnému býku přivázavše, býka tepúc, tak jej dlúho vláčili, až z jeho svaté hlavy mozk se vykydl. Jehožto tělo jedny panny tajně pochopivše pochovaly. To se jest dálo léta od počátku světa pět tisíc sto devadesát a devět.
O svatém Janu Křtiteli
Svatého Jana, křtitele Božieho, narozenie Gabrielem archandělem jest zvěstováno tiemto činem. Čte se tak v starých kniehách, že král David, chtě Božie služby povýšiti, ustavil čtrmezcietma kněží, mezi nimižto jednoho učinil nade všemi. Ten první kněz nad jinými slovieše i zřédil, tak že z jednoho rodu, ješto od Eleazara pošli, vydal šestnácte kněží. A z toho rodu, ješto slove Tamar, vydal osm kněží a zpósobil mezi nimi, aby každý svú třiedu svého téhodne držal v chrámě Božiem službu a obět. A když se osmá třéda dostala Zachariovi podlé třédy Abiovy, z jehožto rodu Zachariáš bieše, k oběti vydali.
Jakožto sv. Lukáš ve Čtení píše: „Zachariáš s svú hospodyní, jenžto jmě Alžběta, z národu Aronova, spravedlně podlé Boha, přikázanie Božieho snažně držiec, spolu bydléšta, a žádného dietěte nemějiešta, nebo Alžběta bezdětkyně bieše, až i k starostným letóm oba přišla. Když se jemu v ten čas své třiedy v chrám dostalo jíti, aby před Bohem své služby úřad svaté oběti učinil, a podlé obyčeje lid vešken před chrámem jeho čekáše, v tu hodinu zevil se jemu anděl Gabriel u veliké světlosti. Jehožto Zacharias uzřev velmi se lekl a veliký jej strach objide. V tu dobu k němu anděl promluvil a řka: „Neboj se, Zachariáši, uslyšánať jest prosba tvá, Alžběta porodí tobě syna, jemužto jmě vzděješ Jan, a bude tobě radost i veselé a mnozí jeho narozenie radovati se budú. Tenť bude veliký před Hospodinem, vína a toho všeho pitie, jímžto se kto zapiti muož, píti nebude a Ducha sv. naplněn bude v břichu matky své, ten mnohé k Hospodinu obrátí židovského národa.“ Tehda Zachariáš k andělu povědě: „Kterým bych to činem věděti mohl, a já sem stár i hospodyně má jest již v starých
