To se jest dálo po narození léta třístého čtvrtého.
O svaté Petromille
Svatá Petromilla, dci sv. Petra apoštola, na divy krásná byla, ale že krása světa tohoto mnohým jest dušém na škodu, chtěl tomu sv. Petr, aby Petromilu zimnice skrotila, a proto za obyčej nemocna bieše. Tehda jeden čas, když se učedlníci k sv. Petru sebravše, seděli, sv. Titus k němu vece: „Ty všecky jiné uzdravuješ, proč dáš Petromile ležeti?“ K tomu sv. Petr vece: „Jest jí toho potřeba, aby ponemohla, ale aby se nad ní nerozpakovali, staň se, jakž vám libo.“ A inhed k ní vece: „Vstaň, Petromilo, poslúchy mne.“ A jakž to sv. Petr vece, tak ona zdráva vstavši jim posluhovala. A jakž jim odslúžila, tak jí sv. Petr vece: „Petromilo, vrať se na své lože.“ To ona učinivši a inhed jako dřieve od nemoci studené opět ležela. V niežto nemoci, když se v Boží milosti dobře potvrdila, tehdy jí sv. Petr od té nemoci uzdravil. Zatiem jeden hrabě jménem Flaktus pro její velikú krásu chtěl ji rád sobě za manželku pojieti. Jemužto ona vece: „Žádáš ty mě za hospodyni mieti, dobudiž panen ke mně, ať mne poctivě do tvého domu provodie.“ To on rád uslyšev, jal se všech panen připravovati a dobývati. A zatiem svatá Petromila, postieci se na modlitbu se k Bohu oddala a Božie tělo přijemši, nemocí lehla a třetí den skončevši Bohu se dostala. To se jest dálo od narozenie Syna Božieho čtyrstého čtvrtého.
O sv. Petru mučedlníku
Svatý Petr mučedlník když pro křesťanskú vieru od jednoho pohanského starosty, jemužto jmě bylo Archemius, v žaláři držán, a toho pohana dci bieše a v sobě diábla mějíše. Sv. Petr k němu vece: „By ty v Jezu Krista uvěřil, tvá dcera inhed by zdráva byla.“ K němužto Archemius vece: „Divné mi jest, kterak by mohl tvój Buoh mú dceru uzdraviti, ano tebe z tohoto vězenie ode mne zprostiti nemuož.“ K tomu sv. Petr vece: „Mocenť jest muoj Hospodin od tebe mě zprostiti, když ráčí, ale chce, abych skrze krve prolitie k jeho chvále přišel.“ K němužto Archemius vece: „Káži tě dvojími řetězy
