Petra v kostele zaplakav, na jeho se šlechetnost a spravedlnost rozpomenuv, za jeho spasenie Boha poprosil, inhed jemu bylo z nebes odpověděno: „Uslyšel sem prosbu tvú, ale viec se toho chovaj, aby za zatraceného neprosil.“ A to také jeden mistr píše, že jednú anděl řekl: „Že s směl za zatraceného prositi Boha, vol sobě, kteréž chceš, anebo za to dva dny v uočistci trpěti, anebo všech tvých dní velikými nemocmi obtiežen býti.“ Tehda sv. Řehoř volil sobě raději na tomto světě nemoc trpěti než v uočistci přebyti. Proněžto inhed od té hodiny tak naň veliké a bolestivé nemoci udeřily jako smrt, ješto jest všem hrozná, on jie za obyčej žádáše. Jakožto sám o sobě píše sv. Řehoř a řka: „Kterak mě mé hrozné bolesti za obyčej obtěžují, jakožto na každý den vzdychaje, smrti pro mé polehčenie čekaje žádaji.“ Potom po těch časiech, byv sv. Řehoř třinádcte let a šest měsiecuov a deset dní papežem, nábožně skončel a Bohu duši vrátil. To se dálo po Božiem narození po šesti stech let za césaře, ješto Fokas slul. Potom po jeho smrti veliký hlad v Římské vlasti na lidi udeřil. Proněžto sebravše se chudí, před papeže, jenž po svatém Řehoři byl, přišedše, řekli: „Otče svatý, ty jisté chudé, ješto jest svatý Řehoř milostivě pro Buoh krmil, těm nedej od hladu zemřéti.“ Proti nimžto se chudým hněvivě postavě, často odpoviedáše a řka: „I co mě napomínáte, dával li jest vám Řehoř, hledal je chlubné chvály, tohoť já učiniti nechci.“ Tehda po tři noci zjevil se svatý Řehoř papežovi a jeho z té nemilosti tresce. A když se papež pro to nic nepolepšil, čtvrté se jemu zjeviv, velmi jemu porokovav, udeřil jej tak velmi v hlavu, až v malých dnech s hroznú bolestí umřel. To se jest dálo od narozenie Syna Božieho tisícého čtrstého devadesátého čtvrtého.
O svatém Longinu
Svatý Longinus byl jest slovutný rytieř a měl vladenie nad jinými rytieři. A když za těch časuov náš Spasitel Jezus Kristus na kříži rozpat
