O svatém Abdon a Sennen, mučedlníciech Božiech
Svatá dva mučedlníky Abdon a Sennen za ciesaře Decia jsta umučena. Nebo když Decius ciesař Babylonskú zemi a mnoho jiných vlastí pod svú moc bieše podbil, tu některé křesťany nalezl, jenžto zjímav, do města Korduby [s]text doplněný editorem sebú vésti je kázal. Tu sú rozličně mučeni, jichžto těla Abdon a [Sennen]text doplněný editorem pochopujíc tajně pochovali. Proněžto když na ně žalováno před ciesařem, inhed ciesařovým přikázaním svázáni, za ním do Říma vedeni a tu před ciesařem a před Římany oba postavena, tu jim řečeno: „Anebo po našie vieře postupte a v svém zboží dobrovolně panujte, anebo zvěři sniesti dáni budete.“ A když tomu ta dva svatá nepovolišta, ale v uoči modlám pohanským plivašta, do jedné ohrady je vedli. A tu k nim dva lvy živá a čtyři nedvědy, aby ty svaté snědli, vpustichu. Ta zvěř, v zahradu všedši, svatých se nikdiež nedotknuli. To zlé viery lidé uzřevše, inhed meči ta dva svatá protkli až do smrti. Potom těla jich blahoslavená Quirinus vzev, ješto dvoje svěcenie jmějieše, a je pochopiv tajně v svém domu pochoval. A to se jest dálo po Božiem narození dvústého čtyřidcátého a čtvrtého léta.
O svatém Gervazí biskupu tuto čti
Svatý Gervazius velikého rodu z toho města, jemužto jmě Alchizidorus bylo. Ten do Říma na učenie poslán, tu tak daleko v učení prospěl, až jeho římská kniežata, sobě za vlastnieho ráci volivše, do rozličných zemí u pilných poselství sláchu a potom nad Burgundí starostú jej učinichu. V tom svém svěckém stavu tak bujně své věci vedieše, jakožto v loviech i v rozličném ješitném veselí mysliv bieše. V tom přieběze nad tím městem Alchizidorem, odtadž urozením bieše, mocně vládna, měl jedno dřevo divné krásy, od ratolestí urostlých, krásně rozvedlé. A na tom dřevě, což zvěři kde ulovil, všecky hlavy zvieřecé pro div a pro ješitnú chválu na tom dřevě pověsiti kázal.
