všecky dny utěšil a obveselil. A jakež jest, jakožto praví svatý Augustin, čtyřidceti orlojových hodin v hrobě ležel, takež té pravé viery, že jest jistě z mrtvých vstal, čtyřidcetmi dny potvrdil. Druhé slušie věděti, jakž to praví svatý David prorok, že jest Hospodin sladkými andělskými hlasy na nebesa vstúpil. Tu praví svatý Augustin: „Když jest Hospodin na nebesa vstúpil, nebesa se pozdvihla, všech hvězd zřiezenie stkvúcím bleskem se zasmálo, nebeská trúba pozvučela, všech andělských kuoruov zbor se obradoval a všeho světa tváři sú se obradovaly.“ Třetie slušie věděti, že jest Hospodin s velikým mnozstvím anděluov a s velikými zástupy duší na nebesa vstúpil. O tom píše svatý Dionyzius a tak řka, že jsú andělé někteří vidúce, ano král nebeský do nebes jde svého svatého Bozstvie mocí, mezi sebú diviece se tázali a řkúc: „I kto jest toto, jenžto z světa, s velikými hřiechy okrvaveného miesta, vězně s sebú veda z předpeklé?“ Jimžto Hospodin odpovědě a řka: „Já jsem, jenžto spravedlnost mluvím. Aj toť, k vám přišel sem.“ Druhé otázali vyžší andělové a řkúce: „Proč jest črveno rúcho tvé jako těch, ješto lisicí dávie?“ Jimžto Hospodin odpovědě a řka: „Lisice sem sám tlačil.“ Neb jest Hospodin měl rúcho črvené, totiž tělo své svaté jeho svatú krví pro vše hřiešné okrvavené. Neb jakž praví svatý Beda, prorok nebeský: „Jest se všemi ranami na nebesa vstúpil, jižto rány nic jemu nevadie, ale jako slunečný paprslek od něho se stkvějí, jichžto mu až do dne súdného chová, aby to ti, jižto budú Božie milostí odsúzeni, vidúc spravedlivé své odlúčenie poznali a dobří vidúc, kterak sú milosrdně vykúpeni, Bohu na věky děkovali. Amen.
O svatém Gordianu
Svatý Gordianus byl úředník Juliána césaře. A když se nechtěl modlám modliti, kázal jemu césař hlavu stieti. Jehožto tělo křesťané pochopivše podlé sv. Epimacha, jehožto byl dříve césař zabiti kázal, pochovali. To se jest dálo léta Božieho třístého padesátého třetieho.
