jemužto on odpovědě a řka: „Já sem anděl Boží a nynie mě Buoh k tobě poslal, abych tvuoj stráže byl. A což na Bohu prositi budeš, to skrze mé poselstvie od Boha obdržíš.“ To anděl promluviv, ihned před ním zmizal.
Za těch časuov byl jeden pústenník, jenž ode všeho, což měl, jedinú kočku sobě ostaviv, na púšť šel, Bohu snažně mnoho let slúžil. A když v jednu dobu Hospodina poprosil, aby jemu ráčil zjeviti, kto by ten byl, s nímž by to rovnú odplatu v nebesiech měl. Tehda jemu z nebes zjeveno bylo, že jemu svatým Řehořem otcem papežem rovná odplata dána bude. To ten pústenník uslyšev, těžce vzdechl a tak sobě na mysli řka: „Ó, kterak mi jest málo má ztrastná chudoba prospěla, že mi s tiemto bohatým člověkem za rovno odplaceno má býti.“ A když se proto ten pústenník, na to rozpomínaje, často zamucováše, uslyšel hlas od Hospodina k němu řkúci: „Jako ty smieš svú chudobu k bohatství otce svatého Řehoře přirovnati a ty viece svú kočku miluješ, jižto za obyčej rukú hladíš, než on všecko zbožie, jenž jeho nic nedbaje, štědře chudé daří.“ To ten pústenník uslyšev, tomu právě srozuměv, Hospodinu poděkoval.
Jedněch také časuov, když Trojan césař k jednomu boji pilně chvátáše, utkavši jeho jedna chudá vdovice plačíc a řkúc: „Žádný césaři, měla sem jediného syna, ten mi jest nevinně zabit, rač toho pomstiti.“ Jížto césař odpovědě: „Vrátím liť se zdráv s této cesty, chci to rád učiniti.“ Jemužto vdova vece: „Žádný césaři, sendeš li na této válce, ktož mi pravdu učiní?“ K tomu césař odpovědě: „Učiní tobě pravdu ten césař, kterýžto po mně bude!“ K němužto ta vdova vece: „Co tobě to pomuože, že mně jiný césař pravdu učiní? Protož by lépe bylo, by ty tu odplatu sám sobě měl, než by ji jinému ostavil.“ To ten césař uslyšev, nad ní se slitovav, s koně seda, jí pravdu učiniv, pryč jel. O tom césaři jest mnoho v římských kronikách psáno, kterak jest spravedlivý, a zvláště chudým vdovám a rozličným sirotkóm. Proněžto když sv. Řehoř po dlúhých časiech po jeho smrti u svatého
