[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<54v55r55v56r56v57r57v58r58v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

o svaté vieře z Písma mluviti, kázal jej toho města knieže Teofilus jmúc v žalář vsaditi a tu bez pokrmu i bez pitie chovati, tak že již svatý Petr, k veliké mdlobě přišed, svoji oči k nebesóm zdvihl a řka: „Milý Jezu Kriste, všech strastných spomociteli, rač mi spomoci v této mé núzi, nebť večas zahynu.“ Jemužto Hospodin skrze hlas odpověděl: „Petře, azda mníš, bych tebe ostal, že proti mé dobrotě takú řeč smieš mluviti. Večas uzříš, nebť tě již blízko ten, jenžto přída tě utěší.“

Zatiem sv. Pavel apoštol, podál otad jsa, uslyšev, že svatý Petr u vězení sedí, ihned vstav, k tomu kniežeti Teofilovi přišed s tichostí řekl: „Věz to, žeť sem rozličného řemesla mistr, abych mohl u tebe přebyti. Mohlť bych se na mnohých věcech hoditi.“ Tehda Teofilus poče sv. Pavla prositi, aby u jeho dvora přebyl. Jemužto když povolil, po několiko dnech k sv. Petru do žaláře šel, jehožto [uzřev]text doplněný editorem[37]doplněno podle Pasionálu kališnického, an již ledva živ sedí a velmi se přepadl velikú mdlobú, již hleděti nemoha. Poče žalostivě svatý Pavel plakati a takto řka: „É, bratře muoj milý, útěcho má, vezři na mě jedinú.“ V tu hodinu sv. Petr, jakž moha prozřel a jej poznav, poče slziti, ale mluviti s ním pro velikú mdlobu nemohl. Tehda sv. Pavel přistúpiv, ledva jemu usta odevřev, jeho pokrmil skrze kterejžto pokrm. Po malé hodině sv. Petr se posilniv, sv. se Pavla chopiv, jeho poceloval. A tu oba milosrdným pláčem, tváři spolu držiece, se naplakašta. Potom svatý Pavel, tajně odtad vyšed, k Teofilovi šel a takto jemu mluvě: „Jest li tvého vysokého stavu chvála všie ctnosti přietelnice, věz to, že malá zlá věc velmi veliký stav ohaví. Rozpomeň se na to, co s učinil onomu bohobojnému a sprostnému člověku, jemužto Petr dějí. Protivíš se jemu, jako by on veliká věc byl, an chudý v hrubém rúše, mrzutý a jedva duše v něm. A jediné jeho řeč jest. Takéholi tobě slušie v žaláři držeti? An, ač by sobě volen byl, mohl by se tobě na něčem hoditi, neb jakž to o něm lidé pravie, že nemocné uzdravuje i mrtvé křiesí.“ K němužto Teofilus vece: „Nepodobno

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).