když sv. Silvester s pomocí Ducha svatého všecky přeháda, a na to tú dvú mudrcí pohanskú očitě svědečstvie měl. Z toho se dvanádctý mistr židovský rozhněvav, poče řéci: „Nechajmy sluov, poďme k skutkuom. Já to řku, že sú všickni nemúdří, kto se ukřižovanému Bohu modlé. Abych toho lépe dolíčil, umiem jedno jmě všemohúcieho Boha jmenovati, jehožto mocí ani skály mohú trpěti, ani které moci tohoto světa, ani tváři mohú slyšeti, a chcete li viděti, kažte ke mně bujný býk přivésti, to uzříte, jakž to svaté jmě býkovi pošepci v ucho, tak inhed ten býk padna umře.“ K tomu sv. Silvester vece: „Když toho jména, jakž ty dieš, žádné stvořenie nemuož slyšeti, kterak ty je muožeš uměti?“ K tomu ten žid vece: „Ne tvá doba to věděti, otkad já to vědě neb uměji, a ty s nepřietel židovský.“
A zatiem býk bujný přiveden, a jakž jemu ten židovský mistr v ucho pošepta, tak inhed býk zařvav, oči vytřeštiv, zdechl. V tu hodinu všickni židé počechu se svatému Silvestru posmievati. K nimžto sv. Silvester vece: „Nevěřte tomu, byť Božie jmě byl pošeptal, ale nikterakého diábla jmě pojmenoval. Buoh muoj Jezus Kristus netolik živé moří, ale mrtvé křiesí, nebo zabiti mocí a živiti nemocí to mohú vlcie a jiné zvěři učiniti. A protož, chce li váš mistr, abych tomu uvěřil, že jest diáblova jména nepojmenoval, vzkřes ten býk, jenžto jest umřel. Pakli toho neučiní, tehdy jest jisté znamenie, že jest diábla pojmenoval, jenž zabiti muož, ale vzkřiesiti nemuož.“ V tu dobu, když rozliční lidé okolo stojíce počechu toho mudrce nutiti, aby býka vzkřiesil, a on jim odpovědě a řka: „Nechať Silvester jej ve jmě Ježíše zkřésí a my inhed všickni jeho vieru přijmem, jehožto on nikterakež nebude moci učiniti.“ A zatiem všickni židé počechu slibovati, zkřiesí li býka, že chtie v Jezu Krista uvěřiti. Tehda sv. Silvester, Bohu se nábožně pomodliv, býkovi mrtvému pošepta v ucho a řka: „Zlořečené jmě v tuto ucho pošeptané, Jezu Kristovú mocí tobě kazuji, vyjdi. Jehožto mocí, tobě býku, kazuji, vstaň!“ Jakž to brzo sv. Silvester vece, tak býk oživ vstal.
