dáme li se milostivé milosti přemoci. Mnohem mi jest lépe umřieti, nezahubujíc těchto nevinných dietek, než skrze jich krve prolitie mého nemilostivého života zdravie nabyti.“ A to řek ciesař, kázal těm žalostným materám jich děti vrátiti. A ješto biechu plačíc přišly, tu jsú se s velikú radostí domuov vrátily.
Tehdy ciesař na své sieni odtad se vrátil. A nazajtřie v noci zevil se jemu sv. Petr a sv. Pavel a takto k němu řkúce: „Že jsi se vzhroziv, nad nevinnú krví smiloval, poslal jest nás Jezus Kristus, abychva tobě radu dala, kterým by činem mohl uzdraven býti. Vstaň, jdiž k svatému otci Silvestrovi, tenť v takéto hoře bydlí, taje se, ten tobě to kupadlo ukáže, v němžto když se třikrát pohřížíš, od svého malomocenstvie zdráv budeš. A ty za to našemu Spasiteli Jezu Kristovi takto odsluž: Chrámy pohanské zruš a Jezu Kristovi kostely zdělaj a jeho již viec viery následuj.“ V tu hodinu, když ciesař z toho viděnie se probral, inhed své rytieře k svatému otci Silvestru poslal, prose, aby se ráčil k němu truditi. Tehda sv. otec Silvester, zazřev jich, ano k němu jedú, inhed se domněl, by proto jeli k němu, aby jej jmúc pro vieru umučili. Proněžto tu se inhed Bohu poručiv a tovarystva svého v Boze posilnil, před ciesaře Konstantina veden. Proti němu ciesař poctivě vstav, jemu jasné vítanie dal, jemužto sv. Silvester pokorně poděkova. V tu dobu ciesař poče jemu své viděnie vypravovati a jeho tázati, kteří by to bohové byli, jenžto jsú se jemu zjevili. K tomu sv. otec odpovědě: „Nejsúť bohové, ale Jezu Kristovi apoštolové.“ Tehda ciesař poče svatého Silvestra prositi, aby obojie obrazy svatého Petra a svatého Pavla napsané přinésti kázal. Jichžto obrazy, jakž brzo ciesař uzře, tak je inhed poznal, jakž u vidění viděl.
Tehda sv. Silvester poče ciesaře svaté vieře učiti a jemu raditi, aby jednoho téhodne se postil a potom se pokřtil. A když v kúpěl svatého křtu vstúpil, předivná světlost se jemu zevila. A inhed, jakž z té kúpěle vystúpil, tak inhed od té nemoci zdráv byl, a to mnohým
