[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<43v44r44v45r45v46r46v47r47v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

A ti hosté i všecka čeled, za ním poběhše, počechu se svému němci diviti, kterak by již slyšel i mluvil. K nim to on vece: „Ten, ješto večas v kuchyni pomáháše, vyběhl tě ven a vizte, snad tě sluha Boží, nebť jakžť mi je řekl ‚brzo otevři‘, tak inhed plamen z jeho úst vyšed jazyka se mého i uší dotekl a inhed sem slyšel i mluvil.“ To oni uslyševše, za ním běželi a jeho nenalezše, domuov se vrátili a všickni z té čeledi želejíc káli se, že sú jej mnoho trýzniec zamucovali.

Jednoho času, když jeden chudý člověk v pútníkové postavě, k sv. Janu patriarchovi přišed, almužny poprosil, kázal jemu sv. Jan šest peněz pro Buoh dáti. To ten chudý [vzem]text doplněný editorem, v rúše se proměniv, opět se vrátiv almužny poprosil. Tehda patriarcha, pozvav k sobě strójce svého, šest zlatých jemu dáti kázal. To chudý vzem, ven vyšel. A zatiem strójce, k sv. Janu přistúpiv, vece: „Otče sv., tento chudý, rúcho proměniv, druhé dnes ot tebe almužnu béře.“ A když toho se sv. Jan nevěda učinil, ten chudý třetie se proměniv, přišed, u sv. Jana almužny poprosil. Tehda strójce na toho chudého sv. Janu pokynul, dávaje jemu věděti, že je ten. Tehda sv. Jan odpovědě a řka: „Nedbaj na to, daj jemu dvadceti peněz, snadť jest muoj Spasitel Ježíš, jenž mne snad pokúšé, muož li ote mne viece vzieti, než já mohu dáti.“

To se také o sv. Janu píše, že chtě vždy smrt na paměti jmieti, kázal sobě jeden hrob učiniti, ale nedospěti. A tak ustavil, aby na každé veliké hody některej z jeho slúh, k němu přistúpiv, řekl: „Kněže, hrob tvuoj nedospěl jest, kaž jej dospěti, neb nevieš, kdy tvá hodina příde.“ Když jednú jeden bohatec uzřev, ano lože sv. Jana sprostně přikryto jest, ne jakož na takého člověka slušelo, neb vše chudým rozdáváše. Tehda ten bohatec krásnú koltru kúpiv svatému Janu dal. A svatý Jan tu koltru prodav, chudým rozdal. To ten bohatec uslyšev, opět tu koltru vyplativ svatému Janu vrátil a prose jeho, by jie neprodával. Toho svatý Jan neuposlúchav, několikrát tu koltru prodati kázal a mezi chudé rozdati. A když to několikrát učinil, tehda jemu ten bohatec s jasnú myslí vece:

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).