v oheň a častokrát u vodu. Mt17,15 I podal sem ho učedlníkóm tvým, a nemohli sú uzdraviti jeho.“ Mt17,16 Odpověděv Ježíš vece: „Ó, pokolenie nevěřiecie a převrácené, dokovad budu s vámi, dokovad vás trpěti budu, přineste ho sem ke mně.“ Mt17,17 I požehra jemu Ježíš, a vyjide ďábelstvie od něho, a uzdraveno jest dietě z té hodiny. Mt17,18 Tehdy přistúpili sú k Ježíšovi učedlníci tajně a řekli sú: „Proč my nemohli sme vyvrci jeho?“ Mt17,19 Die jim Ježíš: „Pro nedóvěru vaši. Věrně zajisté pravi vám, budete li mieti vieru jako zrno horčičné, diete hoře této: Jdi odsud, a pójde, a nic vám nebude nemožné. Mt17,20 Ale toto pokolenie nevymietá se, jediné skrze modlitvu a puost.“
Mt17,21 A když přebýváchu v Galilei, řekl jest jim Ježíš: „Syn člověka zrazen má býti v ruce lidské Mt17,22 a zabijí jej a třetí den z mrtvých vstane.“ I zamútili sú se náramně.
Mt17,23 A když přijidechu do Kafarnaum, přistúpili sú, kteříž clo vybieráchu, k Petrovi a řekli sú jemu: „Mistr váš nezaplatil jest cla?“ Mt17,24 Vece: „Ovšem.“ A když vjide do domu, předšel jest jeho Ježíš řka: „Co se tobě zdá, Šimone, králové zemští od kterých berú dan neb plat, od synóv li svých, čili od cizích?“ Mt17,25 A on řekl: „Od cizích.“ Řekl jemu Ježíš: „Tehda svobodní sú synové. Mt17,26 Ale abychom jich nepohoršili, jdi k moři a pusť udici a tu rybu, kteráž prvnie uviezne, vezmi, a otevra usta jejie, nalezneš peniez, ten vezmi a daj jim za mě a za tě.“
XVIII.
Mt18,1 V tu hodinu přistúpili sú k Ježíšovi učedlníci řkúce: „Kto jest větší v království nebeském?“ Mt18,2 A přivolav Ježíš maličkého, postavil ho u prostředce nich Mt18,3 a řekl: „Věrně pravím vám, neobrátíte li se a nebudete učiněni jako maličcí, v královstvie nebeské nevejdete. Mt18,4 Protož ktož kolivěk poníží se jako maličký, ten jest větší v království nebeském. Mt18,5 A ktož přijme jednoho maličkého takového ve jméno mé, měť přijímá. Mt18,6 A ktož by pohoršil jednoho z maličkých těchto, kteříž v mě věřie, hodné jest jemu, aby zavěšen byl žrnov osličí na hrdlo jeho a utopen byl v hlubokosti mořské. Mt18,7 Běda světu od pohoršenie! Ale však běda člověku tomu, skrze kteréhož pohoršenie přijde. Mt18,8 Ač pak ruka tvá neb noha horšie tě, uřež ji a vrz od sebe. Dobré jest tobě do života vjíti mdlému aneb klécavému, než dvě ruce aneb dvě noze majíciemu puštěnu býti do věčného ohně. Mt18,9 A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe, dobré jest tobě s jedniem okem do života vjíti, nežli dvě oce majíciemu puštěnu býti do věčného ohně. Mt18,10 Vizte, abyšte nepotupovali jednoho z těchto maličkých. Jistě pravím vám, že anjelé jich v nebesiech vdycky vidie tvář otce mého, jenž v nebesiech jest. Mt18,11 Neb přišel jest syn člověka, aby spasil, což bylo zahynulo. Mt18,12 Co se vám zdá, zda bylo li by někomu sto ovec, a zblúdila by jedna z nich, však opustí devadesát a devět na púšti a pójde hledat té, kteráž jest poblúdila. Mt18,13 A udá li se, že ji nalezne, věrně pravím vám, že se radovati bude nad ní viece než nad devadesáti devieti, ktež sú nepoblúdily. Mt18,14 Tak nenie vuole před otcem vašim, jenž v nebesiech jest, aby zahynul jeden z těchto maličkých.“
Mt18,15 „Ale shřeší li proti tobě bratr tvój, jdi a potresci ho mezi tebú a jím samým. Uposlechne li tebe, získal si bratra tvého. Mt18,16 A pakli tebe neuposlechne, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ustech dvú nebo tří svědkuov stálo každé slovo. Mt18,17 Pakli jich neuposlechne, pověz kněžím, jinak obci. Pakli kněží nebo obce neposlechne, buď tobě jako pekelník a zevný hřiešník.
