jest Kristus, z boha urozen jest, a každý, ktož miluje toho, jenž jest urodil, milujeť i toho, jenž urozen jest. 1 J5,2 V tom sme poznali, že milujem syny božie, když boha budem milovati a přikázanie jeho činiti, 1 J5,3 neb tato jest láska božie, abychom přikázanie jeho ostřiehali. A přikázanie jeho těžká nejsú. 1 J5,4 Neb všecko, což se urodilo z boha, přemáhá svět. A toto jest vítězstvie, kteréž přemáhá svět, viera vaše. 1 J5,5 A kto jest, jenž přemáhá svět, jediné ten, ktož věří, že Ježíš jest syn boží? 1 J5,6 Tenť jest, jenž přišel skrze vodu a krev, Ježíš Kristus. Ne u vodě toliko, ale u vodě a ve krvi. A duch jest, jenž svědčí, že Ježíš jest pravda. 1 J5,7 Neb třie sú, jenž svědectvie vydávají na nebi: otec, slovo a duch svatý, a ti třie jedno sú. 1 J5,8 A třie sú, jenž svědectvie vydávají na zemi: duch, voda a krev. 1 J5,9 A ti třie jedno sú, poněvaž svědectvie lidské přijímáme, svědectvie božie většie jest. Neb toto jest svědectvie božie, kteréž většie jest, že jest svědčil o synu svém. 1 J5,10 Ktož v syna božieho věří, máť svědectvie božie v sobě, ktož nevěří synu, lhářem činí jeho, neb nevěří svědectví, kteréž jest svědčil buoh o synu svém. 1 J5,11 A toto jest svědectvie, že život věčný dal nám bóh a ten život v synu jeho jest. 1 J5,12 Ktož má syna, má život, ktož nemá syna božieho, nemáť života.
1 J5,13 Tyto věci píši vám, abyšte věděli, že život máte věčný, ktož věříte ve jméno syna božieho. 1 J5,14 A toto jest doúfanie, kteréž máme k němu, že což koli prositi budem podlé vuole jeho, slyší nás, 1 J5,15 a vieme, že nás slyší, což koli prositi budem. Vieme, že máme prosby, kteréž žádáme od něho. 1 J5,16 Kto vie bratra svého, hřešiti hřéchem ne k smrti, pros, a dán jemu život hřešíciemu, ne k smrti jest hřiech k smrti, ne za ten pravím, aby kto prosil. 1 J5,17 Každá nepravost hřiech jest a jest hřiech k smrti. 1 J5,18 Vieme, že každý, ktož urozen jest z boha, nehřeší, ale rozenie božie zachovává jej a zlostník nedotýká se jeho. 1 J5,19 Vieme, že z boha sme a svět vešken ve zlém ohni položen jest. 1 J5,20 A vieme, že syn boží přišel a dal nám smysl, abychom poznali pravého boha a abychom byli v synu jeho pravém, tenť jest pravý bóh a život věčný. 1 J5,21 Synáčkové, ostřiehajte se od podobizn, amen.
Počíná se Druhá kanonika svatého Jana
2 J1,1 Starší Elektě panie a synóm jejím, kteréž já miluji v pravdě a netoliko já, ale všickni, ješto sú poznali pravdu 2 J1,2 pro pravdu, v vás přebývá a s námi bude na věky. 2 J1,3 Budiž s vámi milost milosrdenstvie a pokoj od boha otce a Jezukrista syna otcova v lásce a pravdě. 2 J1,4 Radoval sem se velmi, že sem nalezl z tvých synóv, ani chodie v pravdě, jakož sme přikázanie vzeli od otce. 2 J1,5 A nynie prosím tebe, paní, ne jako přikázanie nové píše tobě, ale kteréž sme vzali od počátka, abychom se milovali vespolek. 2 J1,6 A tato jest láska, abychom chodili podlé přikázanie jeho. Neb toto jest přikázanie, abyšte, jakož ste slyšeli, od počátka v něm chodili. 2 J1,7 Neb mnozí svódce vyšli sú na svět, jenž nevyznávají Jezukrista, by v těle přišel, tenť jest svódce a antikrist. 2 J1,8 Opatřte se sami, abyšte neztratili toho, což ste činili, ale abyšte odplatu plnú vzali. 2 J1,9 Každý, ktož sprvu dobře jde a nezuostává v učení Kristovu, boha nemá. Ktož zuostává v učení, ten i syna i otce má. 2 J1,10 Ač kto přijde k vám a tohoto učenie nepřinášie, neroďte jeho přijímati do domu ani „zdráv buď“ jemu řiekajte. 2 J1,11 Neb ktož die jemu „zdráv buď“, obcuje skutkóm jeho zlým. Aj, předpověděl sem vám, abyšte v den pána
