a odšel do Tesaloniki, 2 T4,10 Krestens do Galatie, Titus do Dalmacie, 2 T4,11 Lukáš jest se mnú sám. Marka přijmi a přiveď s sebú, neb mi jest potřeben ku přisluhování. 2 T4,12 Ale Titika poslal sem do Efezu. 2 T4,13 Rúcho římské měšťanstvie, kteréž sem ostavil v Troadě u Karpa, přída přines s sebú i knihy a najviece listy. 2 T4,14 Alexander pokladník mnoho mi jest zlého ukázal, zaplatíť jemu bóh podlé skutkuov jeho, 2 T4,15 jehož i ty se varuj, neb se jest velmi protivil slovóm našim.
2 T4,16 V prvniem obránění žádný jest při mně nebyl, ale všickni opustili sú mě, nebuď jim to za zlé jměno. 2 T4,17 Ale pán jest stál při mně a posiloval mne, aby skrze mé kázanie naplněno bylo a slyšeli je všickni národové i vysvobozen sem z úst lvových. 2 T4,18 A vysvobodil mě pán od každého skutku zlého a spasena učinil v královstvie své nebeské, jemužto sláva na věky věkuov, amen. 2 T4,19 Pozdrav Prišky a Akvily a Oneziforova domu. 2 T4,20 Ale Erastus vostal jest v Korintu. Trifona sem ostavil nemocna v Miletu. 2 T4,21 Pospěš před zimú přijíti. Pozdravují tebe Eubola a Prudens a Linus a Klaudia i bratřie všickni. 2 T4,22 Pán náš Ježíš Kristus s duchem tvým. Milost božie s vámi, amen.
ProlTuto píše apoštol k Titovi
Titovi velí napomínati a učí o ustavení kněžstva a o duchovniem obcování a aby se vyvaroval kacieřóv, kteříž v písmiech židovských naději mají, píše jemu od Nikopolim.
Prvá kapitola
Tt1,1 Pavel, sluha boží, ale apoštol Jezukristóv podlé viery volených božích a poznánie pravdy, kteráž podlé dobroty jest, Tt1,2 v naději života věčného, jejžto jest zaslíbil ten, jenž nelže, bóh, před dávnými časy. Tt1,3 Ale zevil jest časy svými slovo své v kázaní, kteréž mi jest svěřeno podlé přikázanie spasitele našeho boha. Tt1,4 Titovi, milému synu podlé obecné viery, milost a pokoj od boha otce a Krista Ježíše, spasitele našeho. Tt1,5 Pro tu věc ostavil sem tě v Krétě, aby to, což se nedostává, opravil, a ustavil po městech kněžie, jako i já zpósobil sem tobě, Tt1,6 ač kto jest bez hřiechu ohyzdného, jedné ženy muž, ač syny maje věrné, ne v žalobě smilstvie aneb nepoddané. Tt1,7 Neb má biskup bez poškvrny býti jako boží úředník, ne pyšný, ne hněvivý, ne vína píjce, ne bíjce, ne mrzkého zisku žádostivý, Tt1,8 ale hospodárný, dobrotivý, opatrný, střiezlivý, spravedlivý, svatý, zdržedlivý, Tt1,9 s milostí přijímajíci tu, kteráž podlé naučenie jest věrná řeč, aby mocen byl napomínati v zdravém naučení a ty, ješto odmlúvají, trestati. Tt1,10 Neb sú mnozí neposlušní, marnomluvní, svódce, a najviece ti, ješto sú z obřezánie, Tt1,11 kteréž potřebie jest trestati, jenž všecky domy podvracují učiece, což neslušie, pro milost mrzkého zisku. Tt1,12 Řekl jest jeden z nich, vlastní jich prorok, jemuž jméno Emenides: Kreténští vdycky lživí, zlá hovada, břicha léní. Tt1,13 Svědectvie toto pravé jest. Pro kterúžto příčinu treskci je hrubě, aby zdrávi byli u vieře, Tt1,14 neposlúchajíce židovských básní a přikázaní lidských, odvracujících se od pravdy. Tt1,15 Všecky věci zajisté čisté sú čistým, a poskvrněným a nevěrným nic nenie čisto. Ale poskvrněné sú jich i mysl i svědomie, Tt1,16 vyznávají se znáti boha, ale skutky zapierají, jsúce ohyzdní a nevěřící a ke všelikému skutku dobrému nehodní.
Kapitola II.
Tt2,1 Ale ty mluv, což slušie, zdravé naučenie. Tt2,2 Staří aby byli střiezliví, stydliví, opatrní, zdraví u vieře, v milování, v trpělivosti. Tt2,3 Baby též v oděvu svatém nehanlivé, ne mnohému vínu slúžiece, dobře
