bláznovstvie jest, ale těm, jenž spaseni bývají, to jest nám, božie moc jest. 1 C1,19 Neb psáno jest: Zatrati múdrost múdrých, a opatrnost opatrných zavruú. 1 C1,20 Kde jest múdrý? Kde jest učený? Kde shledavač tohoto světa? Však jest bláznivu buoh učinil múdrost tohoto světa. 1 C1,21 Neb proto, že božie múdrosti svět nepoznal skrze múdrost boha, líbilo se jest bohu, skrze bláznovstvie kázanie spaseny učiniti věřície. 1 C1,22 Neb i Židé znamenie žádají i Řekové múdrosti hledají, 1 C1,23 ale my kážem Krista ukřižovaného, Židóm zajisté pohoršenie, ale pohanóm bláznovstvie. 1 C1,24 Těm pak povolaným Židóm i Řekóm Krista boží moc a boží múdrost, neb což jest bláznivého božieho, múdřejšie jest než lidé. 1 C1,25 A což jest nemocného božieho, silnějšie jest lidí. 1 C1,26 Viztež zajisté povolánie vaše, bratřie, že nemnozí múdří podlé těla, nemnozí mocní, nemnozí urození. 1 C1,27 Ale které věci bláznivé sú světa, vyvolil jest buoh, aby pohaněl múdré a nemocné světa vyvolil buoh, aby pohaněl silné, 1 C1,28 a neurozené světa a potupené vyvolil buoh a ty věci, kteréž nejsú, aby ty, kteréž sú, zkazil, 1 C1,29 aby se nechlubilo všeliké tělo před obličejem jeho. 1 C1,30 Ale vy z něho ste v Kristu Ježíši, jenž učiněn jest vám múdrost od boha a spravedlnost a posvětcenie a vykúpenie, 1 C1,31 aby jakož psáno jest: Kto se chlubí, v pánu se chlubil.
Druhá
1 C2,1 A já když sem byl přišel k vám, bratřie, nepřišel sem v vysokosti řeči aneb v chytrosti, zvěstuje vám svědectvie Kristovo. 1 C2,2 Neb neukázal sem se, abych co uměl mezi vámi, jediné Ježíše Krista a toho ukřižovaného. 1 C2,3 A já v nemoci a v bázni a v strachu mnohém byl sem u vás 1 C2,4 a řeč má i kázanie mé ne v krasomluvných lidské múdrosti sloviech, ale v kázaní ducha a moci, 1 C2,5 aby viera vaše nebyla v múdrosti lidské, ale v moci božie. 1 C2,6 A múdrost mluvíme mezi dokonalými, múdrost ne tohoto světa ani kniežat tohoto světa, jenž zkaženi bývají, 1 C2,7 ale mluvíme boží múdrost v tajemství, kteráž skryta jest, kterúž zpósobil buoh před věky k slávě našie, 1 C2,8 kteréž jest nižádný z kniežat tohoto světa nepoznal. Neb by byli poznali, nikdy by pána slávy neukřižovali, 1 C2,9 ale jakož psáno jest: Což oko nevidělo, ucho neslyšelo ani v srdce člověčie vstúpilo, které věci připravil buoh těm, kteříž milují jeho. 1 C2,10 Ale nám jest zevil buoh skrze ducha svatého, neb duch všecky věci zpytuje, také hluboké věci božie. 1 C2,11 Kto zajisté vie, které věci sú člověka, jediné duch člověčí, kterýž jest v něm? Tak i které věci božie sú, žádný jest nepoznal, jediné duch boží. 1 C2,12 Ale my ne ducha tohoto světa přijali sme, ale ducha, jenž z boha jest, abychom věděli, které věci od boha dány sú nám, 1 C2,13 kteréžto i mluvíme, ne v chytrých lidské múdrosti sloviech, ale v naučení ducha, duchovním duchovnie věci přirovnávajíce. 1 C2,14 Ale hovadný člověk nepřijímá těch věcí, kteréž sú ducha božieho, neb bláznovstvie jest jemu a nemuož rozoměti, neb duchovně poznáno bývá. 1 C2,15 Ale duchovný rozsuzuje všecky věci a sám od nižádného nebývá súzen. 1 C2,16 Jakož psáno jest: Neb kto jest poznal smysl páně aneb kto naučil jeho? Ale my Kristuov smysl máme.
Kapitola III.
1 C3,1 A já, bratřie, nemohl sem vám mluviti jako duchovným, ale jako tělesným, jako maličkým v Kristu, 1 C3,2 mléko dal sem vám nápoj, ne pokrm. Neb ste ještě nemohli rozoměti, ale ani nynie zajisté muožete, neb ještě tělesni ste. 1 C3,3 Neb poněvaž jest mezi vámi závist a svár,
