J8,27 A nepoznali sú, že otce svého pravieše boha. J8,28 Protož řekl jim Ježíš: „Když povýšíte syna člověka, tehdy poznáte, že já sem, a sám od sebe nic nečiním. Ale jakož mě naučil votec, tyť věci mluvím. J8,29 A ten, jenž mě poslal, se mnú jest a neostavil mne samého. Neb já, které věci libé sú, jemu činím vždycky.“ J8,30 Ty věci když on mluvieše, mnozí uvěřili v něho.
J8,31 Protož pravieše Ježíš těm, jenž uvěřili jemu Židóm: „Zuostanete li vy v řeči mé, jistě učedlníci moji budete J8,32 a poznáte pravdu a pravda vysvobodí vás.“ J8,33 Tehda odpověděli jemu Židé: „Siemě Abrahamové sme a žádnému neslúžili sme nikdy. Kterak ty pravíš, svobodní budete?“ J8,34 Odpověděl jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, že každý ktož činí hřiech, sluha jest hřiecha, J8,35 a sluha nezuostává v domu na věky, syn zuostává na věky. J8,36 Protož jestliže vás syn vysvobodí, jistě svobodní budete. J8,37 Viem, že synové Abrahámovi ste, ale hledáte mne zabiti, neb řeč má nechápáše vás. J8,38 Já, což sem viděl u votce mého, mluvím. A vy co ste viděli u votce vašeho, činíte.“ J8,39 Odpověděli sú a řekli jemu: „Otec náš Abraham jest.“ Die jim Ježíš: „Ste li synové Abrahamovi, skutky Abrahamovy čiňte. J8,40 Ale nynie hledáte mne zabiti člověka, jenž pravdu mluvil sem vám, kterúž sem slyšal od boha, toho jest Abraham nečinil. J8,41 Vy činíte skutky otce vašeho.“ Tehdy řekli sú jemu: „My z smilstva nejsme narozeni, jednoho otce máme boha.“ J8,42 Protož die jim Ježíš: „By byl buoh otec váš, milovali byste mě zajisté, neb já od boha sem pošel a přišel sem na svět. Aniž sem sám od sebe přišel, ale on mě jest poslal. J8,43 Proč řeči mé nepoznáváte? Že nemuožete slyšeti řeči mé. J8,44 Vy z otce ďábla ste a žádosti otce vašeho chcete činiti. On vražedlník bieše od počátka a v pravdě nestál a pravdy v něm nenie. Ktož mluví lež, z svého mluví, neb lhář jest a otec její. J8,45 Ale já že pravdu pravi, neuvěříte mi. J8,46 Kto z vás bude mě trestati z hřiechu? Poněvadž pravdu pravím, proč nevěříte mi? J8,47 Kto z boha jest, slovo božie slyší, protož vy neslyšíte, neb z boha nejste.“
J8,48 Tehda odpověděli sú Židé a řekli jemu: „Však dobře pravíme my, že Samaritán jsi ty a ďábelstvie máš.“ J8,49 Odpověděl Ježíš: „Já ďábelstvie nemám, ale ctím otce mého, a vy ste mne neuctili. J8,50 Já zajisté chvály mé nehledám, jestiť, kto by hledal a súdil. J8,51 Věrně, věrně pravím vám, ač kto řeč mú zachovávati bude, smrti neuzří na věky.“ J8,52 Protož řekli sú Židé: „Nynie sme poznali, že ďábelstvie máš, Abraham jest umřel i proroci, a ty pravíš: Ač kto řeč mú zachová, smrti neokusí na věky. J8,53 Zdali ty větší si, otče, našeho Abrahama, jenž umřel jest, a proroci zemřeli sú. Kým se činíš? J8,54 Odpověděl Ježíš: „Jestliže já chválím sám se, chvála má nic nenie, jest otec muoj, ješto mě chválí, kteréhož vy pravíte, že buoh váš jest, J8,55 a neznali ste jeho, ale já znám jeho. A diem li, že ho neznám, budu podobný vám lhář. Ale znám jej a řeč jeho zachovávám. J8,56 Abraham otec váš veselil se jest, aby viděl den mój, viděl a radoval se jest.“ J8,57 Tehda řekli sú Židé k němu: „Padesáti let ještě nemáš, Abrahamas viděl?“ J8,58 Die jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, dřieve nežli jest Abraham byl, já sem.“ J8,59 Tehda zchopili sú Židé kamenie, aby metali naň, ale Ježíš skryl se jest a vyšel z chrámu jda, prostředkem jich jdieše.
IX.
J9,1 A pomíjeje uzře člověka slepého od narozenie, J9,2 i otázali sú ho učedlníci jeho: „Mistře, kto jest
