nečinil, hřiechu by neměli. Ale nynie uviděli sú, a v nenávisti měli sú i mě i otce mého, J15,25 ale aby se naplnila řeč, kteráž v zákoně jich napsána jest, že v nenávisti měli sú mě darmo. J15,26 Ale když příde utěšitel, kteréhož já pošli vám od otce, ducha pravdy, jenž od otce pocházie, tenť svědectvie vydávati bude o mně. J15,27 A vy svědectvie vydávati budete, neb od počátka se mnú ste.“
Kapitola XVI.
J16,1 „Tyto věci mluvil sem vám, abyšte se nehoršili, J16,2 bez zboruov učíme vás. Ale příde hodina, že každý, ktož zabije vás, domnievati se bude, že by tiem bohu poslúžil, J16,3 a ty věci činiti budú vám, neb neznají otce ani mne. J16,4 Ale toto mluvil sem vám, abyšte, když příde hodina těch věcí, rozpomenuli se, že já pověděl sem vám. A těch věcí od počátku nepravil sem vám, [neb sem s vámi byl]text doplněný editorem[168]neb sem s vámi byl] quia vobiscum eram lat.. J16,5 Ale nynie du k němu, jenž mě poslal, a žádný z vás netieže se mne: Kam jdeš? J16,6 Ale že mluvil sem vám, zámutek naplnil jest srdce vaše, J16,7 poněvadž já pravdu pravím vám, užitečné jest vám, abych já odšel. Neb neodejdu li, utěšitel nepříde k vám. Pakli odejdu, pošli jeho k vám. J16,8 A když příde on, trestati bude svět z hřiechu a z spravedlnosti a z súdu. J16,9 Z hřiechu zajisté, neb sú nevěřili v mě. J16,10 Ale z spravedlnosti, neb jdu k otci, a již neuzříte mne. J16,11 A z súdu, neb knieže tohoto světa odsúzeno jest. J16,12 Ještě mnoho mám vám praviti, ale nemuožete snésti nynie. J16,13 Ale když příde ten duch pravdy, naučíť vás všie pravdě, neb nebude mluviti od sebe samého, ale což koli uslyší, mluviti bude, a které koli věci mají přijíti, zvěstuje vám. J16,14 Onť mě oslaví, neb z mého vezme a zvěstuje vám. J16,15 Všecky věci, kteréž koli má otec, mé jsú. Protož sem řekl, že z mého vezme a zvěstuje vám. J16,16 Maličko, a již neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mě. Neb du k otci.“
J16,17 Tehdy řekli sú učedlníci jeho vespolek: „Co jest to, že die nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mě, neb jdu k otci?“ J16,18 Protož praviechu: „Co jest to, že die nám maličko? Nevieme, co mluví.“ J16,19 I pozna Ježíš, že chtiechu ho otázati, i řekl jim: „O tomto tiežete mezi sebú, že sem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mě?“ J16,20 Věrně, věrně pravi vám, že plakati a kvieliti budete vy, ale svět se bude radovati. A vy se budete mútiti, ale zámutek váš obrátí se v radost. J16,21 Žena když rodí, zámutek má, neb jest přišla hodina jejie. Ale když porodí dietě, již nepomní nádav pro radost, neb se narodil člověk na svět. J16,22 Protož i vy nynie zajisté zámutek máte, ale opět uzřím vám a radovati se bude srdce vaše a radosti vašie žádný neodejme od vás. J16,23 A v ten den nebudete mne o ničemž žádati. Věrně, věrně pravi vám, ač co prositi budete otce ve jméno mé, dáť vám. J16,24 Až dosovad neprosili ste ničehuož ve jméno mé. Proste a vezmete, aby radost vaše byla plna. J16,25 Tyto věci v příslovích mluvil sem vám, příde hodina, když již ne v příslovích mluviti budu vám, ale zevně o otci mém zvěstuji vám. J16,26 V ten den ve jméno mé prositi budete. A nynie pravi vám, že já prositi budu otce za vás, J16,27 on zajisté otec miluje vás, neb vy milovali ste mě a uvěřili ste, že sem od boha vyšel. J16,28 Vyšel sem od otce a přišel sem na svět, opět opustím svět a jdu k otci.“
J16,29 Řkú jemu učedlníci: „Aj, nynie zevně mluvíš a příslovie žádného nepravíš. J16,30 Nynie vieme, že
