bez uměnie nejsem, ale ve všech věcech zeven sem vám. 2 C11,7 Aneb zdali sem hřiech učinil, sám se ponižuje, abyšte vy byli povýšeni? Že darmo čtenie božie kázal sem vám. 2 C11,8 Jiné sem obce oblúpil, bera žold k službě vašie. 2 C11,9 A když sem byl u vás a potřeben biech, žádnému sem těžek nebyl, neb to, což mi se nedostáváše, naplnili sú bratřie, kteříž přišli biechu od Macedonie, a ve všech věcech bez obtieženie vám se zachoval a ještě zachovám. 2 C11,10 Jest pravda Kristova ve mně, že tato pochvala nebude zlámána ve mně v krajinách achaitských. 2 C11,11 Proč? Neb miluji vás? Buoh vie. 2 C11,12 Ale to, což činím, i ještě činiti budu, abych odjal příčinu těch, kteříž hledají příčiny, aby v čem se chlubie tací, nalezeni byli jako i my. 2 C11,13 Neb takoví falešní apoštolé jsú dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy. 2 C11,14 A nenie div, neb i sám šatan proměňuje se v anděla světlosti. 2 C11,15 Protož nenie veliká věc, ač sluhy jeho proměňují se, jako by byli sluhy spravedlnosti, jichž konec bude vedlé skutkuov jich.
2 C11,16 Opět pravi vám, aby někto neměl mne za nemúdrého, jinak jako nemúdrého mě přijmete, abych i já něco maličko se pochlubil. 2 C11,17 Což mluvím, nemluvím jako podlé boha, ale v nemúdrosti, v tomto založení chvály, 2 C11,18 neb mnozí chlubie se podlé těla, i já se budu chlubiti, 2 C11,19 neb rádi trpíte aneb snášiete nemúdré, poněvaž sami ste múdří. 2 C11,20 Neb trpíte, ač kto z vás v službu podrobuje, ač kto žéře, ač kto béře, ač se kto povyšuje, ač kto vás v tvář tepe. 2 C11,21 Podlé neurozenie pravi: jako bychom my nemocní byli v této stránce. V čem kto smie, v nemúdrosti pravi, smiem i já, 2 C11,22 Židé sú, i já, Izrahelští sú, i já, siemě Abrahamovo sú, i já, 2 C11,23 sluhy Kristovy sú, i já, jako méně múdrý řku: viece já. V pracech mnohých, v žalářích hojnějie, v ranách nad obyčej, v smrtech častokrát. 2 C11,24 Od Židuov pětkrát čtyřidceti ran jednú méně vzal sem. 2 C11,25 Třikrát metlami mrskán sem, jednú kamenován. Třikrát sem na vodách tápal v noci i ve dne v hlubokosti sem morské byl, 2 C11,26 na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotruov, v nebezpečenství od Židuov, v nebezpečenství od pohanuov, v nebezpečenství na púšti, v nebezpečenství na púšti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími, 2 C11,27 v práci a v psotě, v bděních mnohých, v hladu a v žiezni a v postech mnohých, v zimě, v nahotě, 2 C11,28 kromě těch věcí, kteréž sú zevnitř, pilnost má vezdajšie pečlivost o všech obcech. 2 C11,29 Kto jest nemocen a já nejsem nemocen? Kto se horší a já se nepálím? 2 C11,30 Slušie li se chlubiti, které věci nemoci mé sú, budu se chlubiti. 2 C11,31 Buoh a otec pána našeho Jezukrista vie, jenž jest požehnaný na věky, žeť nelhu. 2 C11,32 Damašcký vladař lidu aretského krále ostřieháše města damašckého, aby mě jal, 2 C11,33 a skrze okno v koši spuštěn sem přes zeď, a tak i šel sem ruku jeho.
XII.
2 C12,1 lušie li se chlubiti? Neslušie zajisté, ale přijdu k viděním ak zevením božím. 2 C12,2 Viem člověka v Kristu před léty čtrnádcti, leč v těle, leč krom těla neviem, buoh vie, že jest vtržen takový až do třetieho nebe. 2 C12,3 A viem takového člověka, leč v těle, leč krom těla neviem, buoh vie, 2 C12,4 že jest vtržen do ráje a slyšal tajná slova, jichž neslušie člověku mluviti. 2 C12,6 Neb i ač
