spravedliv byl učiněn v řečech svých a přemohl, když býváš súzen. R3,5 A ač nepravost naše spravedlivost boží chválí, což dieme? Zdali nepravý jest buoh, jenž uvodí hněv? R3,6 Podlé člověka pravi: Odstup to. Jinak kterak súditi bude buoh tento svět? R3,7 Neb poněvaž pravda božie rozmohla se v mé lži v slávu jeho, což ještě já jako hřiešník súzen bývám? R3,8 A ne podlé toho, jakož se nám porúhají, jakož řkú někteří: „Bychom my pravili: Čiňme zlé věci, aby přišly dobré,“ jichžto zatracenie spravedlivé jest. R3,9 Což tehdy? Převyšujem je? Nikoli, neb sme dokázali Židy i Řeky všecky pod hřiechem býti, R3,10 jakož psáno jest, že nenie spravedlivý nižádný, R3,11 nenie, rozoměj hledaje boha. R3,12 Všickni sú se uchýlili spolu, neužitečni učiněni sú, nenie, kto by činil dobře, nenie až do jednoho. R3,13 Hrob otevřený jest hrdlo jich, jazyky svými lstivě činiechu, jed hadový pode rty jich, R3,14 jichžto usta zlořečenstvie a hořkosti plna sú, R3,15 rychlé nohy jich k vylití krve. R3,16 Potřenie a nezčestie na cestách jich R3,17 a cesty pokoje nepoznali sú. R3,18 Nenie bázni božie před očima jich. R3,19 Vieme zajisté, že které koli věci zákon mluví k těm, jenž v zákoně sú, mluví, aby každá usta byla zacpána a poddán byl vešken svět bohu. R3,20 Neb z skutkuov zákona nebude spravedliv učiněn všeliký člověk před ním. Skrze zákon zajisté poznánie hřiecha.
R3,21 Ale nynie bez zákona spravedlivost božie zevna jest, svědčena od zákona a prorokuov. R3,22 Ale spravedlivost božie jest skrze Ježíše Krista na všecky i ve všecky, ktož věřie v něho. Neb nenie rozdielu, R3,23 všickni zajisté shřešili sú a potřebují slávy božie, R3,24 spravedlivi učiněni súc darmo skrze milost jeho, skrze vykúpenie, kteréž jest v Kristu Ježíši, R3,25 jehož jest buoh položil slitovánie skrze vieru ve krvi jeho k ukázaní spravedlnosti jeho pro odpuštěnie dřevních hřiechóv R3,26 v snesení božiem k ukázaní spravedlivosti jeho v tomto času, aby on byl spravedlivý, čině spravedliva toho, jenž z viery jest Jezukristovy. R3,27 Protož kde jest chlúba tvá? Vyvržena jest. Skrze kterýž zákon? Skutkuov li, čili skrze zákon viery? R3,28 Neb máme za to, že spravedliv učiněn bývá člověk skrze vieru bez skutkuov zákona. R3,29 Zdali Židuov jest buoh toliko čili i pohanuov? Však i pohanuov. R3,30 Neb zajisté jeden jest buoh, jenž spravedliva činí Žida z viery a pohana skrze vieru. R3,31 Zákon tehdy kazíme skrze vieru, odstup to, ale zákon ustavujeme.
[IV. kapitola]text doplněný editorem
R4,1 Což tehdy dieme, že jest nalezl Abraham, otec náš, podlé těla? R4,2 Neb jestliže Abraham z skutkuov zákona spravedliv jest učiněn, má chválu, ale ne u boha. R4,3 Neb co die písmo? Uvěřil jest Abraham bohu a počteno jest jemu k spravedlnosti. R4,4 Ale tomu, ješto dělá, odplata nebývá počtena podlé milosti, ale podlé dluhu. R4,5 Tomu pak, jenž nedělá, než věří tomu, jenž spravedliva činí nemilostivého, počtena bývá viera jeho k spravedlnosti podlé uložené milosti božie, R4,6 jakož i David die blahoslavenstvie člověka, jemuž buoh vděčnému dává spravedlivost bez skutkuov zákona: R4,7 Blahoslavení, jichžto odpuštěny sú nepravosti, jichžto přikryti sú hřiechové. R4,8 Blahoslavený muž, jemuž pán nepočte hřiechu.
R4,9 Protož blahoslavenstvie toho v obřezání li zuostává toliko čili také ne v obřezání? Neb pravíme, že Abrahamovi počtena jest viera k spravedlivosti. R4,10 Kterakž tehdy počtena jest, v obřezání li, čili v neobřezání? R4,11 A znamenie přijal jest obřezánie, znamenie spravedlnosti viery, kteráž jest v neobřezání, aby byl otec všech věřících skrze neobřezánie, aby počteno bylo
