i těm k spravedlnosti R4,12 a aby byl otec obřezánie ne těm toliko, kteříž sú z obřezánie, ale i těm, kteříž následují šlépějí viery, kteráž jest v neobřezání otce našeho Abrahama. R4,13 Neb ne skrze zákon zaslíbenie Abrahamovi aneb semeni jeho, aby dědic byl světa, ale skrze spravedlivost viery. R4,14 Neb jestliže ti, jenž z zákona dědici toliko sú, zmařena jest viera, shlazeno jest zaslíbenie. R4,15 Zákon zajisté hněv činí. Neb kdež není zákona, ani přestúpenie. R4,16 Protož z viery aby podlé milosti pevno bylo zaslíbenie každému semeni, netoliko tomu, ješto z zákona jest Abrahamova, jenž jest otec všech nás, R4,17 jakož psáno jest, že otcem mnohých národuov položil sem tě před bohem, jemužs uvěřil, jenž obživuje mrtvé a volá ty věci, kteréž nejsú, jako ty, kteréž sú. R4,18 Jenž proti naději v naději uvěřil, aby byl otec mnohých národuov, jakož řečeno jest jemu: Tak bude siemě tvé jako hvězdy nebeské a jako piesek mořský. R4,19 A nebyl jest nemocen věrú aniž jest znamenal těla svého umrtveného, když bieše jako stoletý, ani umrtveného života Sáry. R4,20 V zaslíbenie také božím nepochyboval nedóvěrú, ale posilněn sa věrú, zdávaje chválu bohu, R4,21 úplně věda, že kteréž koli věci zaslíbil buoh, mocen jest i učiniti. R4,22 A protož počteno jest jemu k spravedlnosti. R4,23 A nenie psáno toliko pro něho, že počteno jest jemu k spravedlnosti, R4,24 ale i pro nás, jimž počteno bude věřícím v něho, kterýž jest vzkřiesil pána našeho Ježíše Krista z mrtvých, R4,25 jenž umřel pro hřiechy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlenie naše.
Pátá
R5,1 Protož spravedlivi učinění jsúc z viery, pokoj mějme k bohu skrze pána našeho Jezukrista, R5,2 skrze něhož máme i přístup skrze vieru v milost tuto, v kteréž stojíme a chlubíme se v naději slávy synuov božích. R5,3 A netoliko, ale chlubíme se v zámutciech vědúce, že zamúcenie trpělivost činí R5,4 a trpělivost zkušenie a zkušenie naději, R5,5 ale naděje nezahanbuje, neb láska božie rozlita jest v srdcích našich skrze ducha svatého, jenž dán jest nám. R5,6 I proč zajisté Kristus, když sme ještě nemocni byli, podlé času za nemilostivé umřel jest? R5,7 Neb ledva za spravedlivého kto umierá aneb za dobrého, snad směl by kto umřieti. R5,8 Ale chválí lásku svú buoh v nás. Neb poněvadž když sme ještě hřiešníci byli, R5,9 Kristus za nás umřel jest. Tehda mnoho viece spravedliví súc učiněni, nynie ve krvi jeho zproštěni budem od hněvu skrze něho. R5,10 Neb poněvadž když sme byli nepřietelé, smířeni sme s bohem skrze smrt syna jeho, mnoho viece smířeni súce, spaseni budem v životě jeho. R5,11 A netoliko, ale chlubíme se v bohu skrze pána našeho Jezukrista, skrze kteréhož nynie smířenie přijeli sme.
R5,12 Protož jakož skrze jednoho člověka na tento svět hřiech jest všel a skrze hřiech smrt, tak na všecky lidi smrt přišla jest, v němžto všickni sú shřešili, R5,13 nebo až do Adama hřiech byl na světě. A hřiech nebieše počten, když zákon nebyl. R5,14 Ale kralovala jest smrt od Adama až do Mojžieše také nad těmi, kteříž sú nehřešili k podobenství přestúpenie Adamova, jenž jest zpuosob budúcieho. R5,15 Ale ne jakožto hřiech, tak i dar. Neb poněvaž jednoho
