potřebu, že dobré jest člověku tak býti. 1 C7,27 Přivázán si k ženě? Neroď hledati rozvázanie. Odvázán se od ženy? Neroď hledati ženy. 1 C7,28 Pakli pojmeš ženu, neshřešil si. A vdá li se panna, nehřeší. Ale však zamúcenie těla bude mieti takový, ale já vám odpúštiem. 1 C7,29 Protož toto pravím, bratřie: Čas krátký jest, ostatnie věc jest, aby ktož mají ženy, byli, jako by jich neměli, 1 C7,30 a ktož pláčí jako neplačíce a ktož se radují jako neradujíce se a ktož kupují jako nevládnúce 1 C7,31 a ktož požívají tohoto světa, jako by nepožívali. Neb míjie krása tohoto světa, 1 C7,32 ale chci vás v bezpečlivosti býti. Ktož bez ženy jest, pečliv jest, které věci sú páně a kterak by se líbil bohu. 1 C7,33 Ale ktož s ženú jest, pečliv jest, které věci sú světa, kterak by se slíbil ženě a rozdělen jest. 1 C7,34 A žena nevdaná a panna myslí, které věci sú páně, aby byla svata tělem i duchem. Ale která vdaná jest, myslí, které věci sú světa, kterak by se líbila muži svému. 1 C7,35 Zajisté toto k užitku vašemu pravi, ne abych v osidlo vám polekl, ale k tomu, což poctivého, ponúkám a což by snadnost dalo bez překážky pánu slúžiti. 1 C7,36 A pakli kto neslična se viděti mní nad pannú svú, že by byla dorostla, a tak myslí býti, co chce, to učiň, neshřeší, vdá li se. 1 C7,37 Neb ktož jest uložil v srdci svém, utvrzen sa, nemaje bezděčnosti, ale moc maje své vuole, a to jest usúdil v srdci svém chovati pannu svú, dobře činí. 1 C7,38 Protož i ten, ješto v manželstvie dává pannu svú, dobře činí, a ktož nevdává, lépe činí. 1 C7,39 Žena přivázána jest zákonu, kterak dlúhý čas muž její vysvobozen jest od zákona mužova, za koho chtě, vdaj se, toliko v pánu. 1 C7,40 Ale blahoslavensějšie bude, ač tak ostane podlé mé rady, a mním zajisté, že i já ducha božieho mám.
VIII. kapitola
1 C8,1 Pak o těch věcech, které se modlám obětují, vieme, že všickni uměnie máme. Uměnie nadýmá, ale láska vzdělává. 1 C8,2 A pakli kto mní, by co uměl, ještě jest nepoznal, kterak by měl uměti. 1 C8,3 A pakli kto boha miluje, ten poznán jest od něho. 1 C8,4 O pokrmiech pak, kteříž se modlám obětují, vieme, že nic nenie modla na světě a že žádný nenie buoh, jediné jeden. 1 C8,5 Neb i ač sú, ješto slovú bohové, buďto na nebi aneb na zemi – a zajisté sú bohové mnozí a páni mnozí –, 1 C8,6 ale však nám jediný buoh otec, z něhož všecky věci a my v něm, a jeden pán Ježíš Kristus, skrze něhož všecky věci i my skrze něho. 1 C8,7 Ale ne ve všech jest uměnie, neb někteří i s uměním modly až do této chvíle jakožto od modly nětco posvěceného jedie, a svědomie jich, poněvadž jest nemocné, poskvrňuje se. 1 C8,8 Ale pokrm náš nečini vzácných bohu, neb ani budem li jiesti, tiem lepší budem, ani nebudem li jiesti, zhynem. 1 C8,9 Ale vizte, aby snad to odpuštěnie vaše úraz nebylo mdlým. 1 C8,10 Neb uzří li kto toho, jenž má uměnie, an stolí na miestě, kdež se jiedá maso, modlám obětované, však jeho svědomie když jest nemocné vzděláno, bude k jedení věci modlám obětovaných, 1 C8,11 i zahyne nemocný bratr v tvém umění, pro něhož Kristus umřel jest. 1 C8,12 A tak hřešiece proti bratřím a urážejíce svědomie jich, proti Kristu hřešíte. 1 C8,13 Protož pohoršuje li pokrm bratra mého, nebudu jiesti masa na věky, abych bratra mého nepohoršil.
IX.
1 C9,1 Nejsem svobodný? Nejsem apoštol? Však sem Krista pána našeho Ježíše viděl. Zdali dielo mé vy nejste v pánu? 1 C9,2 A ač jiným nejsem apoštolem, ale však vám jsem, neb znamenie apoštolstvie mého vy ste v pánu 1 C9,3 a má obrana u těch, kteříž mne tieží, a to jest.
