a zahynulo jmen lidských v třesení země sedm tisícóv. A jiní v bázen sú puštěni a vzdali chválu bohu nebeskému. Ap11,14 Bieda druhá odešla, a aj, bieda třetie brzy přijde.
Ap11,15 A sedmý anděl trúbú zatrúbil i stali sú se hlasové velicí na nebi řkúce: „Učiněno jest královstvie tohoto světa pána našeho a Krista jeho a kralovati bude na věky věkuov.“ Ap11,16 A čtyřmezcietma starcóv, ješto před obličejem božím sedie na stoliciech svých, padli sú na tváři své a klaněli se bohu řkúce: Ap11,17 „Dieky činíme tobě, pane bože všemohúcí, jenž byl a jenž si a jenž přijíti máš, jenžs vzal moc svú velikú a kralovals, Ap11,18 i rozhněvali sú se národové. A přišel hněv tvój a čas mrtvých, aby byli súzeni a aby dal odplatu sluhám tvým a prorokóm i svatým i bojícím se jména tvého, malým i velikým, a aby zatratil i vyhladil ty, ješto sú porušili zemi.“
XII. kapitola
Ap11,19 Otevřien jest chrám boží na nebi a viděna jest archa svědectvie jeho v lidu jeho. I staly sú se blýskoty a hlasové a země třesenie a krúpy veliké. Ap12,1 A div veliký ukázal se na nebi: žena oděná sluncem a měsiec pod nohami jejími a na hlavě jejie koruna dvanácti hvězd. Ap12,2 A v břiše majíci i voláše táhnúci ku porodu a muči se, aby porodila. Ap12,3 I viděno jest jiné znamenie na nebi, a aj, drak veliký črvený, maje hlav sedm a rohóv deset a na hlavách jeho sedm korun. Ap12,4 A ocas jeho táhl jest třetí částku hvězd nebeských a pustil je na zemi. Ale drak stáše před ženú, kteráž mějieše poroditi, aby když by porodila, sežral syna jejieho. Ap12,5 I porodila jest syna pacholíka, jenž zpravovati měl všecky národy v metle železné. I pochvácen jest syn její k bohu a k stolici jeho Ap12,6 a žena utekla na púšť, kdež má miesto připravené od boha, aby ji chovala dnóv tisíc dvě stě a čtyřidceti.
Ap12,7 I stal se boj veliký na nebi: Michal a anjelé jeho bojováchu s drakem a drak bojováše i andělé jeho, Ap12,8 i nepřemohli sú, aniž miesto jich nalezeno jest viece v nebi. Ap12,9 I svržen jest ten drak veliký, had starý, jenž slove ďábel a šatanáš, jenž svodí vešken svět, svržen jest na zemi a anjelé jeho s ním svrženi sú. Ap12,10 I slyšal sem hlas veliký na nebi řkúci: „Nynie stalo se jest spasenie a moc královstvie boha našeho a moc Krista jeho, neb svržen jest sok bratří našich, jenž sočieše na ně před obličejem boha našeho ve dne i v noci. Ap12,11 A oni přemohli sú jeho pro krev beránka a pro slovo svědectvie jeho a nemilovali sú duší svých až k smrti. Ap12,12 Protož veselte se, nebesa, i jenž přebýváte v nich. Běda zemi a moři, neb jest sstúpil ďábel k vám, maje hněv veliký věda, že maličký čas má.“ Ap12,13 A když uzřel drak, že by svržen byl na zemi, protivil se jest ženě, kteráž porodila pacholíka. Ap12,14 I dány sú ženě křídle dvě orlice veliké, aby letěla na púšť na miesto své, kdež se krmí na čas a na časy a puol času od tváři hada. Ap12,15 I vypustil jest had z úst svých poženie jako řeku, aby ji řeka mocí přitrhla k němu, Ap12,16 i pomohla jest země ženě. A otevřela země usta svá a pozřela řeku, kterúž vypustil drak z úst svých. Ap12,17 I rozhněval se jest drak na ženu a odšel, aby činil boj s jinými z semene jejieho, jenž ostřiehají přikázaní božích a mají svědectvie Jezukristovo. Ap12,18 I stal jest na piesku morském.
Kapitola XIII.
Ap13,1 A viděl sem šelmu z moře vystupujíci, ana má hlav sedm a rohóv deset korun a hlavách jejích jména rúhanie. Ap13,2 A šelma, kterúž sem viděl, podobna bieše rysu a nohy jejie jako nohy
