věci činíš a kto jest dal tobě moc tuto, aby tyto věci činil?“ Mc11,29 A Ježíš odpověděv, vece jim: „Otieži vás i já jednoho slova, odpovězte mi, a poviem vám, v které moci tyto věci činím. Mc11,30 Křest Januov z nebe li bieše, čili z lidí? Odpovězte mi.“ Mc11,31 A oni mysléchu při sobě řkúce: „Dieme li z nebe, dieť nám: Proč ste tehdy nevěřili jemu? Mc11,32 A pakli dieme z lidí, bojíme se lidu.“ Neb všickni mějiechu Jana, že by právě prorok byl. Mc11,33 A odpověděvše řekli sú k Ježíšovi: „Nevieme.“ Odpovědě Ježíš vece jim: „Anižť já vám poviem, kterú mocí tyto věci činím.“
XII.
Mc12,1 A poče jim v podobenství mluviti: „Vinici štěpil jest člověk a plotem ji opletl a vykopal jámu a vzdělal věži a osadil ji vinaři, a cestú bral se jest. Mc12,2 A poslal k vinařóm sluhu v čas, aby vzal od vinařóv z ovoce vinice. Mc12,3 Kteřížto popadše ho, zbili sú a pustili prázdna. Mc12,4 A opět poslal k nim jiného sluhu, i toho sú v hlavu ranili a haněním trápili. Mc12,5 A opět jiného poslal, a toho sú zabili. A mnoho jiných, některé tepúce a jiné zabíjejíce. Mc12,6 Tehdy ještě jediného maje syna najmilejšieho, toho jest poslal k nim najposlednějšieho řka, že styděti se budú syna mého. Mc12,7 Ale vinaři řekli sú vespolek: „Tento jest dědic, poďte, zabíme jeho a bude naše dědictvie.“ Mc12,8 A popadše jej, zabili sú a vyvrhli z vinice. Mc12,9 Protož což učiní pán vinice? Přijde a zahubí vinaře ty a dá vinici jiným. Mc12,10 Ani ste toho písma čtli, kámen, kterýž sú zavrhli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní, Mc12,11 od pána učiněno jest to a jest divné v uočí vašich. Mc12,12 I hledáchu jeho jieti, ale báli se zástupu, neb sú poznali, že by k nim podobenstvie toto pověděl, a opustivše jej, odešli sú.
Mc12,13 I pošlí k němu některé z zákoníkuov a z Erodianských, aby jej popadli v slově. Mc12,14 Kteřížto přišedše, řkú jemu: „Mistře, vieme, že pravdomluvný jsi a nedbáš nižádného, ani zajisté patříš na tvář lidskú, ale v pravdě cestu boží učíš. Slušie li dan dáti ciesaři, čili nedáme?“ Mc12,15 Jenž věda chytrost jich, vece jim: „Co mne pokúšiete? Přineste mi peniez, ať ohledám.“ Mc12,16 A oni přinesli sú jemu, i vece jim: „Čí jest ráz tento a nápis?“ Řkú jemu: „Ciesařóv.“ Mc12,17 A odpověděv Ježíš, řekl jest jim: „Dajtež tehdy, kteréž věci sú ciesařovy, ciesaři, a které sú božie, bohu.“ I diviechu se všickni nad tiem.
Mc12,18 I přišli sú saducejští k němu, kteříž pravie, by nebylo vzkřiešenie, tázáchu jeho řkúce: Mc12,19 „Mistře, Mojžieš jest nám napsal, aby když by bratr čí umřel a ostavil ženu, a synóv by neostavil, pojal bratr jeho ženu a zbudil siemě bratru svému. Mc12,20 Protož biechu sedm bratruov s první pojal ženu, i umřel neostaviv semene. Mc12,21 A druhý pojal ji, i umřel, ani on ostavil semene. A třetí též. Mc12,22 A pojalo ji sedm, a neostavili sú semene, najposléz všech umřela jest i žena. Mc12,23 Protož na vzkřiešenie když vstanú, čie z těch bude žena, neb sedm měli sú ji za ženu.“ Mc12,24 A odpovědev Ježíš, vece jim: „Však proto blúdíte, neumějíce písem ani moci božie. Mc12,25 Neb když z mrtvých vstanú, ani se budú pojímati, ani vdávati, ale sú jako anjelé v nebesiech. Mc12,26 A o mrtvých, že by vstali, nečtli ste v kněhách Mojžiešových nad křem, kterak jest řekl jemu buoh řka: Já sem buoh Abrahamuov a buoh Izákuov a buoh Jákobuov?
