mám tě na paměti na modlitbách mých v noci i ve dne, 2 T1,4 žádaje tě viděti, zpomínaje na tvé slzy, abych radostí naplněn byl, 2 T1,5 rozpomínanie přijímaje té viery, kteráž jest v tobě neomylná, jenž také najprvé přebývala v babce tvé Loydie a v matce tvé Eunicie. A jist sem, že i v tobě. 2 T1,6 Pro kterúžto příčinu napomínám tě, aby zbudil milost boží, kteráž jest v tobě skrze vzkládanie rukú mých. 2 T1,7 Neb nedal nám buoh ducha strachu, ale síly a milovánie a střiezlivosti. 2 T1,8 Protož neroď se styděti svědectvím pána našeho Jezukrista, ani mnú, vězněm jeho, ale spolu úsilny ve čtení podlé moci božie, 2 T1,9 jenž nás vysvobodil a povolal povoláním svým svatým. Ne podlé skutkuov našich, ale podlé uloženie svého a milosti, kteráž dána jest nám v Kristu Ježíši před časy věkuov. 2 T1,10 Ale nynie zevena jest skrze spasitele našeho Jezukrista, jenž zkazil zajisté smrt, ale osvietil život a neporušenie skrze čtenie, 2 T1,11 v němž položil sem já kazatel a apoštol a mistr pohanský. 2 T1,12 Pro kterúžto příčinu také tyto věci trpím, ale nestydím se tiem. Neb viem, komu sem uvěřil, a jist sem, že mocen jest odplatu mú zachovati až do toho dne. 2 T1,13 Příklad měj zdravých slov, kterážs ode mne slyšal, u vieře a v milování v Kristu Ježíši. 2 T1,14 Dobrého poručenie sobě ostřiehaj skrze ducha svatého, jenž v nás přebývá. 2 T1,15 A toto věz, že sú se odvrátili všickni ode mne, kteříž sú v Azí, z nichž jest Figellus a Ermogenes. 2 T1,16 Daj buoh milosrdenstvie Oneziforovu domu, neb často mne potěšil a řetězem mým se nestyděl. 2 T1,17 Ale když do Říma přišel, pilně mne hledal i nalezl. 2 T1,18 Daj jemu buoh naleznúti milosrdenstvie od pána v onen den. A kterak mi jest mnoho posluhoval v Efezu, ty najlép vieš.
II.
2 T2,1 Protož ty, synu mój, Timotee, posilň sebe v milosti, kteráž jest v Kristu Ježíši, 2 T2,2 a cos slyšal ode mne skrze mnohé svědky, to poruč věrným lidem, kteříž hodni budú i jiné učiti. 2 T2,3 Pracuj jako dobrý rytieř Krista Ježíše, 2 T2,4 žádný, ktož rytěřuje bohu, neplete se v světské obchody, aby se tomu slíbil, jemužs se zkusil. 2 T2,5 Neb i ktož v boji bojuje, nebude korunován, leč právě bude bojovati. 2 T2,6 Pracující oráč má najprvé z požitka přijieti. 2 T2,7 Porozoměj, coť pravím. Neb dá tobě pán ve všem rozom. 2 T2,8 Pamětliv buď na pána Ježíše Krista, že jest vstal z mrtvých, z semene Davidova podlé čtenie mého, 2 T2,9 v němž pracuji až do okov jakožto zle čině, ale však slovo božie nenie přivázáno. 2 T2,10 Protož všecky věci trpím pro vyvolené, aby i oni spasenie došli, kteréž jest v Kristu Ježíši, s slávú nebeskú. 2 T2,11 Věrná řeč, neb umřeli li sme spolu, také spolu živi budem. 2 T2,12 Trpíme li spolu, spolu i kralovati budem. Pakli ho zapříme, i on nás zapří. 2 T2,13 Ač my nevěříme, on věrný zuostává, zapřieti sám sebe nemóž.
2 T2,14 A tyto věci napomínám, osvědčuje před bohem. Neroď se slovy vaditi, neb k ničemuž nenie užitečno, jediné k převrácení posluchačóv. 2 T2,15 Snažně péči měj sám o sobě, aby se zkušeným vydal bohu, dělníkem nepohaněným, obieraje se právě s slovem pravdy. 2 T2,16 Ale nejistých a marnomluvných slov se varuj, nebť mnoho prospievají k nemilostivosti 2 T2,17 a řeč jich jako rak leze, z nichžto jest Filetus a Imeneus, 2 T2,18 jenž sú od pravdy vypadli řkúce, že by se již z mrtvých vstánie stalo, i podvrátili sú některých vieru. 2 T2,19 Ale základ boží pevný stojí, maje znamenie toto: Poznal jest buoh, kteříž sú jeho, a odstup od nepravosti každý, ktož vzývá jméno páně. 2 T2,20 U velikém domu
