ješto slove Golgata, jenž jest popravné miesto. Mt27,34 A dali sú jemu víno píti s žlučí smiešené. A když okusil, nechtěl jest píti. Mt27,35 A když sú ukřižovali jej, rozdělili sú rúcho jeho los mecíce, aby se naplnilo, což řečeno jest skrze proroka řkúcieho: Rozdělili sú sobě rúcho mé a na rúcho mé los sú metali. Mt27,36 A sediece ostřieháchu jeho. Mt27,37 I vložili sú nad hlavu jeho vinu jeho napsanú: Tento jest Ježíš, král židovský. Mt27,38 Tehdy ukřižována sta s ním dva lotry, jeden na pravici a druhý na levici, Mt27,39 a pomíjejíce rúháchu se jemu, hýbíce hlavami svými Mt27,40 a řkúce: „Vach, jenž zruší chrám boží a ve třech dnech jej zase vzdělává, spas se samého, si li syn boží, sstup s kříže.“ Mt27,41 Též i kniežata kněžská posmievajíce se s mistry a s staršími, praviechu: Mt27,42 „Jiné jest zprošťoval, sám se nemuož zprostiti. Jest li král israhelský, nechť sstúpí nynie s kříže a uvěříme jemu. Mt27,43 Úfalť jest v boha, nechať ho vysvobodí nynie, chce li, neb jest řekl, že syn boží sem.“ Mt27,44 A též i lotři, kteříž biechu s ním ukřižováni, posmieváchu se jemu.
Mt27,45 A od šesté hodiny tmy učiněny jsú po všie zemi až do hodiny deváté. Mt27,46 A při hodině deváté zavolal jest Ježíš hlasem velikým řka: „Eli, eli, lamazabatani?“, to jest: „Bože mój, bože mój, i co si mě opustil?“ Mt27,47 A někteří tu stojiec a slyšiece praviechu: „Eliášeť volá tento!“ Mt27,48 A ihned běžev jeden z nich, vzem húbu naplnil octem a vložil na trest a dáváše jemu píti. Mt27,49 Ale jiní praviechu: „Nech, vizme, příde li Eliáš vysvobozuje jeho.“ Mt27,50 Ale Ježíš opět volaje hlasem velikým i pustil jest duši.
Mt27,51 A aj, opona chrámová rozedřela se na dvě straně od vrchu až doluov a země třásla se jest a skalé se sedalo Mt27,52 a hrobové se otevřeli a mnohá těla svatých, kteříž biechu zesnuli, vstala sú. Mt27,53 A vyšedše z hrobuov po vzkřiešení jeho, přišli sú do svatého města a ukázali se mnohým. Mt27,54 Ale centurio a kteříž s ním biechu ostřiehajíce Ježíše, vidúce země třesenie, a ty věci, které se dějiechu, báli sú se velmi řkúce: „Jistě syn boží bieše tento.“
Mt27,55 A biechu tu ženy mnohé zdaleka, kteréž šly biechu za Ježíšem vot Galilee posluhujíce jemu. Mt27,56 A mezi nimižto bieše Maria Mandalena a Maria Jakubova a Salomee a matka Jozefova a matka synuov Zebedeových. Mt27,57 A když by večer přijide, jeden člověk bohatý od Arimatie jménem Jozef, jenž i on bieše učedlník Ježíšuov. Mt27,58 Ten přistúpiv k Pilátovi a uprosil tělo Ježíšovo. Tehdy Pilát káza dáti tělo Ježíšovo. Mt27,59 A vzem tělo Jozef, obinul je v plátno čisté Mt27,60 a položil je v hrobě svém novém, kterýž bieše vytesal v skále a přivalil kámen ke dveřóm hrobovým i odjide. Mt27,61 A bieše tu Maria Mandelena a druhá Maria sediec proti hrobu.
Mt27,62 Druhého pak dne, jenž jest po pátku, sjidechu se kniežata kněžská a zákonníci ku Pilátovi Mt27,63 řkúce: „Pane, rozpomanuli sme se, že svuodce onen řekl, ještě živ sa: Po třech dnech z mrtvých vstanu. Mt27,64 Protož kaž ostřiehati hrobu až do dne třetieho, aby snad nepřišli učedlníci jeho a neukradli ho a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I bude poslední blud horší prvnieho.“ Mt27,65 I vece jim Pilát: Máte stráž, jděte, ostřiehajte, jakož umiete.“ Mt27,66 A oni odšedše, osadili sú hrob znamenavše kámen strážnými.
XXVIII.
Mt28,1 Večer pak soboty, jenž se zabřežďuje první den po sobotě, přišla jest Maria Mandelena a druhá Maria viděti hrob. Mt28,2 A aj, země
