vy, jenž mluvíte, ale duch svatý. Mc13,12 Tehdy zradí bratr bratra na smrt a otec syna a povstanú synové proti rodičóm a smrtí utrýznie je. Mc13,13 A budete v nenávisti všem pro jméno mé. Ale ktož setrvá až do konce, ten spasen bude.“
Mc13,14 „A když uzříte ohavnosti opuštěnie státi, kdež nemá, kto čte, rozoměj. Tehdy ktož sú v Židovstvu, utiekajte na hory, Mc13,15 a kto na střeše, nestupuj do domu ani vcházej, aby vzal to z domu svého. Mc13,16 A kto na poli bude, nevracuj se zase, aby vzal rúcho své. Mc13,17 Ale běda těhotným a krmícím v těch dnech.“
Mc13,18 „Protož modlte se, aby v zimě ty věci nedály se, Mc13,19 nebť budú dňové ti tací, kterací sú nebyli od počátka stvořenie, kteréž jest stvořil buoh až dosovad, aniž bude. Mc13,20 A když by neukrátil pán dňóv, nebylo by spaseno všeliké tělo, ale pro vyvolené, kteréž jest vyvolil, ukrátí dňóv. Mc13,21 A tehdy řek li by vám kto: Aj, tutoť jest Kristus, aj, ondeno, nevěřte. Mc13,22 Nebť vstanú falešní kristové a falešní prorokové a dadie znamenie a zázraky k svedení, muož li to býti také vyvolených. Mc13,23 Protož vy vizte. Aj, předpověďal sem vám všecky věci.“
Mc13,24 „Ale v těch dnech po zamúcení tom slunce se zatmí a měsiec nedá světla svého. Mc13,25 A hvězdy s nebe budú padati a moci, které sú v nebesiech, pohnú se. Mc13,26 A tehdy uzřie syna člověka jdúcieho v oblaciech s mocí mnohú a slávú. Mc13,27 A tehdy pošle anjely své a shromáždí volené své ode čtyř větruov od svrchku země až do svrchku nebe.“
Mc13,28 „Ale od fíkového dřeva naučte se podobenství: když již ratolest jeho otmládne a zplodí se listie, poznáváte, že by blízko bylo léto. Mc13,29 Takež i vy když uzříte tyto věci, ano se dějí, vizte, že blízko jest a ve dveřech. Mc13,30 Věrně pravi vám, žeť nepomine pokolenie toto, ažť se všecky tyto věci stanú. Mc13,31 Nebe i země pominú, ale slova má nepominú.“
Mc13,32 „Ale o tom dni aneb hodině nižádný nevie, ani anjelé v nebi, ani syn, jedné otec sám. Mc13,33 Vizte, bděte a modlte se, neb neviete, kdy by čas byl. Mc13,34 Jakožto člověk, ješto na cestu se vybral, ostavil duom svój a dal sluhám svým moc všelikého diela a vrátnému přikázal, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, neb neviete, kdy by pán domu přišel, u večer li, čili o puolnoci, čili v kuropěnie, čili ráno, Mc13,36 aby když by přišel v náhle, nenalezl vás spících. Mc13,37 A což vám pravím, všem pravím, bděte.“
XIIII.
Mc14,1 A bieše hod velikonoční a přesnice po dvú dní, i hledáchu najvyšie kněžie a mistři, kterak by ho lstivě jali a zabili. Mc14,2 Neb praviechu: „Ne v den sváteční, aby snad rozbroj nebyl v lidu.“
Mc14,3 A když jest byl Ježíš v Betaní v domu Šimona malomocného a stoléše, přijide žena, majíc pušku alabatrovú masti drahé z nardového kořenie, a votevřevši pušku alabastrovú, vylila jest na hlavu jeho. Mc14,4 I biechu někteří hněvivě snesúce, sami v sobě řkúce: „I čemu ztráta této masti stala se jest? Mc14,5 Mohla jest zajisté mast tato prodána býti viece než za tři sta peněz a dáno býti chudým.“ I škřípiechu na ni. Mc14,6 Ale Ježíš řekl jest: „Nechte jie, co jie truchlvi ste? Dobrý skutek učinila jest nade mnú. Mc14,7 Neb chudé vždy máte s sebú a když budete chtieti, muožete jim dobré učiniti, ale mne ne vždy mieti budete. Mc14,8 Co jest učinila, to jest učinila, předešla jest zmazati tělo mé ku pohřebu. Mc14,9 Věrně pravím vám, kdež koli kázáno bude toto čtenie po všem světě, a což jest tato učinila, bude praveno na památku její.“
Mc14,10 A Jidáš Škariotský,
