řeč tvá známa tě činí.“ Mt26,74 Tehdy poče se kléti a přisáhati, že by neznal člověka, a ihned kokot zazpieval. Mt26,75 I rozpomanul se jest Petr na slova Ježíšova, ješto byl řekl: Dřieve, než kohút zazpievá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal jest horce.
XXVII.
Mt27,1 A když bylo ráno, v radu sú vešli všecka kniežata kněžská a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt dali. Mt27,2 A svázaného přivedli sú jeho a dali Ponskému Pilátovi vladaři.
Mt27,3 Tehdy vida Jidáš, jenž zradil jeho, že by odsúzen byl, pokáním se veden, vrátil jest třidcet střiebrných kniežatóm kněžským a starším Mt27,4 řka: „Shřešil sem, zradiv krev spravedlivú.“ Ale oni sú řekli: „Co nám do toho, ty viz!“ Mt27,5 A povrh střiebrné v chrámě, odšel jest a osidlem se oběsil. Mt27,6 Tehda kniežata kněžská vzemše střiebrné, řekli sú: „Neslušie jich pustiti do pokladnice, neb mzda krve jest.“ Mt27,7 A všedše v radu, kúpili sú za ně pole hrnčieřovo ku pohřebu pútníkóm. Mt27,8 Proto nazváno jest pole to Acheldemach, to jest Pole krve až do dnešnieho dne. Mt27,9 Tehdy naplnilo se jest, co pověděno jest skrze Jeremiáše proroka řkúcieho, vzeli sú třidceti střiebrných mzdú najatého, kteréhož sú najali od synuov israhelských, Mt27,10 a dali sú je na pole hrnčieřovo, jakož mi jest ustavil pán.
Mt27,11 Ale Ježíš stal jest pře vladařem i otázal jeho řka: „Ty li si král židovský?“ Die jemu Ježíš: „Ty pravíš.“ Mt27,12 A když naň žalováno bieše od kniežat kněžských, nic jest neodpoviedal. Mt27,13 Tehdy die jemu Pilát: „Neslyšíš, kterak mnohá proti tobě pravie svědectvie?“ Mt27,14 I neodpověďal jest k nižádnému slovu, tak že se podivi vladař náramně. Mt27,15 A na den slavný obyčej mějieše vladař pustiti lidu jednoho vězně, kteréhož by chtěli. Mt27,16 A mějieše tehdy jednoho vězně znamenitého, jenž slovieše Barrabáš. Mt27,17 Protož když se biechu sebrali, řekl jest Pilát: „Koho chcete, ať vám pustím, Barrabáše li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?“ Mt27,18 Neb vědieše, že by skrze závist vydali jeho. Mt27,19 A když sedieše na súdě, poslala jest k němu žena jeho řkúci: „Nic tobě a spravedlivému tomu, neb sem mnohé věci trpěla dnes skrze viděnie pro něho.“ Mt27,20 Ale kniežata kněžská a starší poradili sú lidu, aby prosili za Barrabáše, ale Ježíše aby zahubili. Mt27,21 A odpověděv vladař, vece jim: „Koho chcete, aby vám byl ze dvú propuštěn?“ A oni řekli sú: „Barrabáše!“ Mt27,22 Die jim Pilát: „Což tehdy učiním o Ježíšovi, jenž slove Kristus?“ Mt27,23 Řkú všickni: „Ukřižován buď.“ Vece jim vladař: „I co jest zlého učinil?“ Ale oni viece voláchu řkúce: „Ukřižován buď.“ Mt27,24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale viece rozbroj by byl, vzem vodu umyl jest ruce před lidem, řka: „Nevinen sem já ode krve spravedlivého tohoto, vy vězte.“ Mt27,25 A odpověděv vešken lid, řkl jest: „Krev jeho na nás i na naše syny.“ Mt27,26 Tehdy pustil jim Barrabáše, ale Ježíše ubičovaného dal jest jim, aby byl ukřižován.
Mt27,27 Tehda rytieři vladařovi přijemše Ježíše do radného domu, shromaždili sú k němu všecku zběř. Mt27,28 A svlekše jej pláštěm črveným oblekli sú jeho Mt27,29 a spletše korunu z trnie, vstavili sú na hlavu jeho a trest v pravici jeho. A na kolenú klekajíce před ním, posmieváchu se jemu řkúce: „Zdráv, králi židovský.“ Mt27,30 A plijíc naň, vzali sú trest a bijiechu hlavu jeho. Mt27,31 A když se jemu naposmievali, svlekli sú s něho plášť a oblekli jej v rúcho jeho a vedli sú ho, aby byl ukřižován.
Mt27,32 A vyšedše nalezli sú člověka jednoho cyrenského jménem Šimona, toho sú připudili, aby vzal kříž jeho. Mt27,33 I přišli sú na miesto,
