otevřené, kterýchž žádný nemóž zavřieti, neb maličkú moc máš, a zachovals slovo mé a nezapřels jména mého. Ap3,9 Aj, dám tobě zboru šatanova, jenž pravie, by Židé byli, a nejsú, ale lží. Aj, káži jim, aby přišli a klaněli se před nohami tvými a zvědie, že já miloval sem tě. Ap3,10 Nebs zachoval slovo trpělivosti mé a já zachovám tě od hodiny pokušenie, kteréž přijíti má na vešken svět, aby pokušovalo přebývajících na zemi. Ap3,11 Aj, přijdu brzy, drž, což máš, aby žádný nevzal koruny tvé. Ap3,12 Ktož svítězí, učiním ho slúpem v chrámě boha mého, a ven nevynde viece. A napíši na něm jméno boha mého a jméno města boha mého, nového Jeruzaléma, jenž jest stúpilo s nebe od boha mého, a jméno mé nové. Ap3,13 Kto má uši, slyš, co duch praví zboróm.
Ap3,14 A andělu zboru laodického piš: Totoť pravi, amen. Svědek věrný, jenž jest počátek stvořenie božého. Ap3,15 Viem skutky tvé, že ani studený, ani horký, by aspoň studený byl neb horký. Ap3,16 Ale že vlažný si a ani studený, ani horký, počnú tě vymietati z úst mých. Ap3,17 Neb pravíš: „Bohatý sem a ve všem mám hojnost a ničehož nepotřebuji.“ A nevieš, žes ty miserný a biedný a chudý a slepý i nahý. Ap3,18 Radím tobě: Kup u mne zlato ohnivé zkušené, aby bohatý byl a oblékl se v rúcho bielé, aby se neukázala hanba nahoty tvé, a pomaž koliriem očí tvých, aby viděl. Ap3,19 Já, kteréž miluji, tresci a mrskám, protož prociť a čiň pokánie. Ap3,20 Aj, já stojím u dveří a tluku. Ač kto uslyší hlas mój, otevře mi dveře, vejdu k němu a večeřeti budu s ním a on se mnú. Ap3,21 Ktož svítězí, dám jemu seděti s tebú na stolici mé, jakož i já svítězil sem a sedím s otcem mým na stolici jeho. Ap3,22 Kto má uši, slyš, co duch praví zboróm.
Čtvrtá
Ap4,1 Potom viděl sem, a aj, dveře otevřené na nebi a hlas první, kterýž sem slyšal jako trúby mluvící se mnú řka: „Vstup sem a ukáži tobě, co má býti potom.“ Ap4,2 A ihned byl sem v duchu. A aj, stolice postavená bieše na nebi a na stolici sedíci. Ap4,3 A ten, jenž sedieše, podobný bieše vzezření kamenu jaspidovému a sardovému. A duha bieše okolo stolice podobna vidění smaragdovému Ap4,4 a okolo stolice stolic čtyrmezcietma a na stoliciech čtyřmezcietma starcóv sediece, oblečeni v rúcho bielé a na hlavách jich koruny zlaté. Ap4,5 A od stolice pocháziechu blýskoty a hlasové a hromobitie. A lamp sedm hořieše před stolicí, jenž sú sedm duchóv božích poslaných na všicku zemi. Ap4,6 A před obličejem stolice jakžto moře stklenné, podobné křišťálu, a na prostředce stolice a okolo stolice čtyři zvieřata plná očí napřed i szadu. Ap4,7 A prvnie zvieře podobné lvu a druhé zvieře podobné teleti a třetie zvieře maje tvář jako člověčí a čtvrté zvieře podobné orlici létajície. Ap4,8 A zvieřata každé z nich mějieše šest křídel a vókol i vnitř plna sú očí. A odpočinutie nemějiechu, ve dne i v noci řkúce: „Svatý, svatý, svatý pán bóh všemohúcí, jenž jest a jenž bieše a jenž přijíti má.“ Ap4,9 A když vzdachu ta čtyři zvieřata slávu a čest a dobrořečenie sedieciemu na stolici, živému na věky věkóv, Ap4,10 padali sú čtyřmezcietma starcóv před sedícím na stolici a klaniechu se živému na věky věkóv a metáchu koruny své před stolici řkúce: Ap4,11 „Hoden si, pane bože náš, přijieti slávu a čest a moc, nebs ty stvořil všecky věci a pro tvú vuoli byly sú a stvořeny sú.“
V.
Ap5,1 A viděl sem v pravici sedícieho na trónu kniehy napsané, vnitř i zevnitř zaznamenané sedmi pečetmi. Ap5,2 A viděl sem anděla silného, an káže velikým hlasem
