A tohoto ste byli nezaslúžili, jedné že štědrota božie a dobrota chtěla jest vás k našie službě připustiti.“
Pohanstvo z odpory odpověděvše: „Čím viece vám dána dobroděnie božie budete vypravovati, tiem těžším hřiechem se obtieženi okazujete, neb ste toho všeho byli vdycky nevděčni. Neb těma nohama, jimiž ste přes suché moře byli přešli, před modlami ste tancovali, kteréž ste sobě byli učinili. A týmiž usty, jimiž ste málo předtiem pro zbavenie svých nepřátel bohu zpievali, žádali ste sobě modly udělati. A týmaž očima, jimižto boha v oblace a v slúpě ohnivém obecně ste viděli, modly ste opatrovali. A manna vám v ošklivost byla a ústavně ste na púšti proti bohu reptali, do Ejipta, odkudž vás silnú rukú bieše vyvedl, chtěli ste se vrátiti.
Co viece? Tak otcové vaši častým zbuzováním boha sú rozdrážnili, že sú všickni na púšti zemřeli, aniž viece z nich ze všech krom dvú do země slíbené vešlo jest. Ale toto staré věci opakujeme, kterýchžto byšte pak byli neučinili, v tomto samém žádný by vás neřekl duostojný býti milosti, neb pána Krista a všech prorokuov hlasy vám slíbeného, a netoliko přijieti ste nechtěli, ale také smrtí najohavnější ste zahubili. Jehož my, jakž sme najprv poznali, ihned sme uvěřili, kakž koli nám dřieve nebylo o něm nic praveno. A tiem muož býti dokázáno, že ač sme modlám slúžili, to ne z zatvrzené mysli, ale našemu nevědomí má býti připsáno. Neb kteréhož nynie poznavše následujem, bychom byli dřieve poznali, dřieve bychom následovali. Také i šlechetnosti urozenie chlubíte se, jako by vás následovanie mravuov nečinilo viece než tělesné rozenie svatých synuov. Avšak Ezau a Izmahel kakž koli z semene Abrahamova biechu tělesně, však nejsú mezi syny počteni.“
A když se oni tak vadiechu, apoštol střiedmost mezi nimi položiv, tak slušně shladil sváry, dovodě, že žádný z nich nezaslúžil jest spasenie svú spravedlností, ale že obojí lidé vidomě a těžce sú padli. Židé, že skrze přestupovánie zákona zákon boží pohaněli sú, a pohanstvo kakž koli skrze stvořenie stvořitele sú poznali a tak jako boha dlužni sú byli ctíti, však slávu jeho v diela rukú lidských obrátili sú. A tak obój lid že jest jednostajně milost nalezl a tudy sobě roven pravým rozomem dovodě. Zvláště okazuje, že týmž zákonem zvěstováno bylo, že i Židé, i pohané k vieře křesťanské měli býti povoláni, proněžto obapolně aneb střémějie jich ponižuje, ku pokoji a k svornosti božie.
Tuto vypisuje o nich
Římané sú krajiny vlaské, ti zkřiveni sú od falešných apoštoluov a pod jménem pána našeho Jezukrista v zákon a v proroky biechu uvedeni. Ty odvolává apoštol k pravé a křesťanské vieře, píše jim od Korintu po Timoteovi.
Počíná se prvá kapitola
R1,1 Pavel, sluha Jezukristuov, povolaný apoštol, oddělený ke čtení božiemu, R1,2 kteréž jest napřed zaslíbil skrze proroky svaté R1,3 o synu svém, jenž učiněný jest jemu z semene Davidova podlé těla, R1,4 jenž předvěděný jest syn boží v moci podlé duchu v posvětcenie zmrtvýchvzkřiešenie Ježíše
