a on poče núzi trpěti. L15,15 I odšel a přídržieše se jednoho z města krajiny té i poslal ho do vsi své, aby pásl vepře, L15,16 a žádáše naplniti břicho své mlátem, kteréž vepři jediechu, a žádný jemu nedáváše. L15,17 I navrátiv se, sám k sobě řekl jest: Co dělníkuov v domu otce mého hojnost mají chlebuov, a já tuto hladem hynu. L15,18 Vstanu a pójdu k otci mému a diem jemu: Otče, shřešil sem proti nebi a před tebú, L15,19 a již nejsem nazván býti syn tvuoj, učiň mě jako jednoho z dělníkuov tvých. L15,20 A vstav bral se jest k otci svému. A když ještě daleko bieše, uzře jej otec jeho a milosrdenstvím hnut jest a přiběh pade na hrdlo jeho a políbil jej. L15,21 I řekl jemu syn: Otče, shřešil sem proti nebi a před tebú, a již nejsem hoden býti nazván syn tvuoj. L15,22 Tehdy řekl jest otec sluhám svým: Rúče přineste rúcho prvnie a oblecte jej a dajte prsten na ruku jeho a obuv na nohy jeho, L15,23 a přineste tele tučné a zabité a budem jiesti a hodovati. L15,24 Neb tento syn mój umřel bieše a ožil, zahynul bieše a nalezen jest. I počeli sú hodovati. L15,25 Ale bieše syn jeho starší na poli. A když přijide a přibližováše se k domu, uslyšal jest pištbu a hudbu L15,26 i povola jednoho z sluh a otáza, co by to bylo. L15,27 A on řekl jemu: Bratr tvuoj přišel i zabil otec tvuoj tele tučné, neb jest zdráva jeho přijal. L15,28 I rozhněval se jest a nechtieše vjíti. Tehdy otec jeho poče prositi. L15,29 A on odpověděv, řekl jest otci svému: Tak mnoho let slúžím tobě a nikdy sem přikázanie tvého nepřestúpil a nikdys mi nedal kozlíka, abych s přáteli mými hodoval. L15,30 Ale když syn tento tvuoj přišel, ješto jest sežral statek svój s nevěstkami, a zabils jemu tele tučné. L15,31 Ale on řekl jemu: Synu, ty vždycky se mnú si, a všecky věci mé tvé jsú. L15,32 Ale hodovati a radovati musil sem se, neb bratr tento umřel bieše a ožil. Zahynul bieše a nalezen jest.“
XVI.
L16,1 A pravieše i k učedlníkóm svým: „Člověk jeden bieše bohatý, jenž mějieše vladaře, a ten obžalován jest před ním, jako by mrhl statkem jeho, L16,2 i povola ho a vece jemu: Co to slyším o tobě? Vydaj počet vladařstvie svého, neb již nebudeš moci vlásti. L16,3 I vece vladař sám v sobě: Co učiním, že pán mój odjímá ode mne vladařstvie, kopati nemohu, žebrati se stydím, L16,4viem, co učiním, aby když odstrčen budu od vladařstvie, přijali mě do domuov svých. L16,5 A tak svolav všecky dlužníky pána svého, pravieše prvniemu: Kteraks mnoho dlužen pánu mému? L16,6 A on řekl: Sto lavic oleje. I vece jemu: Vezmi zápis svuoj a seď brzo a napiš padesát. L16,7 Potom jinému řekl: A ty kteraks mnoho dlužen? A on vece: Sto strychuov pšenice. Vece jemu: Vezmi listy své a napiš osmdesát. L16,8 I pochválil jest pán vladaře nepravosti, že by opatrně učinil. Neb synové tohoto světa opatrnější sú synuov světlosti v pokolení svém. L16,9 I já pravím vám, čiňte sobě přátely z zbožie nepravosti, aby vás přijeli, když byste zhynuli, do věčných stanuov. L16,10 Kto věrný jest v najmenšie věci i v většie, věrný jest a ktož v malé věci nepravý jest i v většie, nepravý jest. L16,11 Protož poněvaž v nepravém zboží věrni ste nebyli, což vašeho jest, kto uvěří vám? L16,12 A poněvaž v ciziem ste věrni nebyli, což vašeho jest, kto vám dá? L16,13 Nižádný nemuož dvěma pánoma slúžiti, neb zajisté jednoho nenáviděti bude a druhého milovati, aneb se jednoho bude přídržeti a druhého potupí. Nemuožete bohu slúžiti a zboží.“
L16,14 Ale slyšiechu všecky tyto věci zákonníci, ješto biechu lakomí,
