s nevěrným 2 C6,16 a které svolenie chrámu božieho s modlami? Neb vy ste chrám boha živého, jakož die hospodin: Že přebývati budu v nich a choditi budu mezi nimi, a budu jich buoh a oni budú mně lid. 2 C6,17 Protož vynděte z prostředka jich a oddělte se od nich, die pán, a nečistého se nedotýkajte, 2 C6,18 a já přijmu vás a budu vám za otce a vy budete mně za syny a za dcery, die pán všemohúcí.
Sedmá
2 C7,1 Protož ta zaslíbenie majíce, najmilejší, očisťme se od všeliké poškvrny těla i ducha, konajíce posvětcenie v bázni božie. 2 C7,2 Přijměte nás, žádného sme neurazili, žádného sme neporušili, žádného sme neoklamali. 2 C7,3 Ne ku potupení vašemu pravi, neb předpověděl sem vám, že v srdcích našich ste, spolu umřieti i spolu živu býti. 2 C7,4 Veliké mi doúfanie jest o vás a mnohá mi chlúba. Za vás naplněn sem utěšenie, hojinost mám radosti v každém zamúcení našem. 2 C7,5 Neb jakž sme přišli do Macedonie, žádného odpočinutie nemělo jest tělo naše, ale všeliké zamútcenie trpěli sme, zevnitř bojové, vnitř strachové. 2 C7,6 Ale ten, jenž těší pokorné, utěšil jest nás buoh v příští Titovu 2 C7,7 a netoliko v příští jeho, ale také v utěšení, jímž mě utěšil v vás, vypravuje vám vaši žádost, váš pláč, vaši horlivost pro mě, tak že sem se viece radoval. 2 C7,8 Neb i ač zamútil sem vás v listu, nenie mi toho žel, a ač by bylo mi žel, věda, že list ten, a ač na čas vás zamútil, 2 C7,9 nynie se raduji, ne proto, že ste zamúceni, ale že zamúceni ste ku pokání, neb zamúceni ste podlé boha, abyste v ničemž nedostatku netrpěli za nás. 2 C7,10 Neb který podlé boha zámutek jest, pokánie stálé činí k spasení. Ale zámutek světa činí smrt. 2 C7,11 Neb aj, to jisté, jímž sem vás podlé boha zamútil, kterak veliké snaženstvie činí v vás, aj, obranu, aj, rozhněvánie, aj, bázeň, aj, žádost, aj, milovánie, aj, pomstu, ve všech věcech ukázali ste se nepoškvrněné býti v usilování. 2 C7,12 Protož i ač psal sem vám ne pro toho, jenž jest křivdu učinil, ani pro toho, jenž jest trpěl, ale abych ukázal vám, kterakú pilnost máme o vás 2 C7,13 před bohem, protož potěšili sme se. A v potěšní našem hojnějie sme se radovali pro radost Titovu, neb se jest potěšil duch jeho ve všech vás. 2 C7,14 A ač sem se co před ním o vás chlubil, nejsem pohaněn, ale jakož všecky věci vám v pravdě mluvili sme, tak i chlúba naše, kteráž jest byla před Titem, pravda učiněna jest 2 C7,15 a třeva jeho hojnějie sú u vás, zpomínaje všech vás poslušenstvie, kterak s bázní a s strachem přijeli ste jej. 2 C7,16 Raduji se, že ve všech věcech doúfanie mám do vás.
Kapitola osmá
2 C8,1 Ale známu vám činíme, bratřie, milost boží, kteráž dána jest v zbořiech macedonských, 2 C8,2 že v mnohém zkušení zamúcenie hojnost radosti jich byla a převysoká chudoba jich rozmnožena jest v bohatství sprostnosti jich. 2 C8,3 Neb podlé moci svědectvie jim vydávám, že nad moc byli sú chtiví 2 C8,4 s mnohým napomínaním prosiece nás, abychom přijali milost od nich a štědrost pomoci, ješto se dává svatým. 2 C8,5 A ne jako sme se nadáli, ale sami se dali najprv bohu, potom nám skrze vuoli boží, 2 C8,6 tak že sme prosili Tita, aby jakž jest počal, tak i dokonal mezi vámi také milost tuto.
