kvasu zákonničieho a saducejského.“ Mt16,12 Tehdy urozuměli sú, že neřekl se varovati od kvasu chlebuov, ale od učenie zákonníkuov a saduceóv.
Mt16,13 I přijide Ježíš do krajin Cezaree Philipova, a tázáše učedlníkuov svých řka: „Kým pravie lidé býti syna člověka?“ Mt16,14 A oni řekli sú: „Jiní Janem Křtitelem a jiní Eliášem a jiní Jeremiášem aneb jednoho z prorokuov.“ Mt16,15 Die jim Ježíš: „Ale vy kým mě býti pravíte?“ Mt16,16 Odpověděv Šimon Petr, řekl jest: „Ty si Kristus, syn boha živého.“ Mt16,17 A odpověděv Ježíš, řekl jest jemu: „Blahoslavený jsi, Šimone Januov, neb tělo a krev nezjevilo tobě, ale otec mój, jenž v nebesiech jest. Mt16,18 A já pravi tobě, že ty si Petr, a na té skále ustavím cierkev mú, a brány pekelné nesvítězie proti nie. Mt16,19 A tobě dám klíče královstvie nebeského. A což koli sviežeš na zemi, budeť svázáno i na nebesiech. A což koli rozviežeš na zemi, budeť rozvázáno i na nebesiech.“ Mt16,20 Tehdy přikázal učedlníkóm svým, aby žádnému nepravili, že by on byl Kristus.
Mt16,21 Potom poče Ježíš ukazovati učedlníkóm svým, že musí jíti do Jeruzaléma a mnohé věci trpěti od starších a mistruov i od kniežat kněžských a zabit býti a třetí den z mrtvých vstáti. Mt16,22 A pojem ho Petr, poče jej tresktati řka: „Odstup to od tebe, pane, nebude tobě to.“ Mt16,23 Jenž obrátiv se, řekl jest Petrovi: „Jdi po mně, šatane, pohoršenie si mi, neb nesmyslíš tch věcí, kteréž božie sú, ale které lidské.“ Mt16,24 Tehdy Ježíš řekl učedlníkóm svým: „Ač kto chce přijíti po mně, zapřisám sebe, a vezmi kříž svój a následuj mne. Mt16,25 Neb ktož bude chtieti duši svú zachovati, ztratí ji. A ktož ztratí duši svú pro mě, nalezne ji. Mt16,26 Neb co platno jest člověku, by vešken svět získal, a duši své škodu trpěl. Aneb kterú dá člověk odměnu za duši svú. Mt16,27 Syn zajisté člověka přijde v slávě otce svého s anjely svými a tehdy zaplatí každému podlé skutkuov jeho. Mt16,28 Věrně pravi vám, sú někteří z tuto stojících, kteříž neokusie smrti, až uzřie syna člověka přicházejícieho v království svém.“
[XVII.]text doplněný editorem
Mt17,1 A po šesti dnech pojal jest Ježíš Petra a Jakuba a Jana, bratra jeho, a vedl je na horu vysokú súkromě, Mt17,2 i proměnil se jest před nimi a zastkvěla se tvář jeho jako slunce a rúcho jeho učiněno jest bielé jako snieh. Mt17,3 A aj, ukázal se jim Mojžieš a Eliáš s ním mluviece. Mt17,4 A odpověděv Šimon Petr, řekl jest k Ježíšovi: „Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš li, učiníme zde tři stánky, tobě jeden, Mojžiešovi jeden a Eliášovi jeden.“ Mt17,5 A když on ještě mluvieše, aj, oblak světlý zastieni je, a aj, hlas z oblaku řka: „Tentoť jest syn muoj milý, v němž mi se dobře slíbilo, jeho poslúchajte.“ Mt17,6 A slyšiece učedlníci, padli sú na tvář svú a báli sú se velmi. Mt17,7 I přistúpil jest Ježíš a dotekl se jich a řekl jim: „Vstaňte, neroďte se báti.“ Mt17,8 A pozdvihše očí svých, žádného sú neviděli, jediné samého Ježíše. Mt17,9 A když oni stupováchu s hory, přikázal jest jim Ježíš řka: „Žádnému nepravte viděnie, doniž syn člověka z mrtvých nevstane.“ Mt17,10 A otázali sú jeho učedlníci řkúce: „Což tehdy mistři pravie, že musí Eliáš přijíti najprvé?“ Mt17,11 A on odpověděv, vece jim: „Eliáš zajisté přijíti má a navrátiti všecky věci. Mt17,12 Ale pravi vám, že Eliáš již jest přišel, a nepoznali sú jeho, ale učinili sú nad ním, což sú koli chtěli. Tak i syn člověka trpěti má od nich.“ Mt17,13 Tehdy urozuměli sú učedlníci, že by o Janovi křtiteli pravil jim.
Mt17,14 A když přijide k zástupu, přistúpil jest k němu člověk, na kolenú poklek před ním řka: „Pane, smiluj se nad synem mým, neb náměséčník jest a zle trpí, neb častokrát padá
