jie a pie mistr váš?“ Mc2,17 To uslyšav Ježíš, vece jim: „Nemají potřebie zdraví lékaře, ale kteříž zle se mají, neb nepřišel sem volati spravedlivých, ale hřiešných.“ Mc2,18 I biechu učedlníci Janovi a zákonníci postiece se, i přijdú a řkú jemu: „Proč učedlníci Janovi a zákonníci postie se, ale učedlníci tvoji nepostie se?“ Mc2,19 I vece jim Ježíš: „Zdali mohú synové svadební, dokudž s nimi jest ženich, postiti se? Dokovadž s nimi jest ženich, nemohú se postiti. Mc2,20 Ale přijdú dnové, když odjat bude od nich ženich a tehdy se budú postiti. Mc2,21 V těch dnech žádný záplaty nepřišívá k suknu starému, jinak odjímá záplata nová od starého, a většie rozedřenie bývá. Mc2,22 A ižádný nevpúštie vína nového v sudy staré, jinak rozpučí víno sudy a víno se vylé a sudové zahynú. Ale víno nové v sudy nové má puštěno býti.
Mc2,23 I stalo se jest opět, když pán v sobotu chodieše po obilí, učedlníci jeho počeli sú napřed jiesti a trhati klasy. Mc2,24 Ale zákonníci praviechu jemu: „Aj, co činie učedlníci tvoji v sobotu, což neslušie?“ Mc2,25 I vece jim: „Nikdy se nečtli, co jest učinil David, když núzi měl a lačněl on i kteříž s ním biechu? Mc2,26 Kterak jest všel do domu božieho za Abiatara kniežete kněžského a chleby posvátné jedl, kterýchž neslušalo jiesti, jedné samým kněžím, i dal těm, kteříž s ním biechu.“ Mc2,27 I pravieše jim: „Sobota pro člověka učiněna jest, ale ne člověk pro sobotu. Mc2,28 Protož pán jest syn člověka také soboty.“
III.
Mc3,1 I vjide opět do školy, a bieše tu člověk, ruku maje uschlú. Mc3,2 I střežiechu ho, uzdravoval li by v sobotu, aby žalovali naň. Mc3,3 I vece člověku majíciemu ruku uschlú: „Vstaň do prostředka.“ Mc3,4 I vece jim: „Slušie li v sobotu dobře činiti, čili zle duši spasiti, čili zatratiti?“ Ale oni mlčiechu, Mc3,5 a obezřev je, s hněvem zamúcen sa nad slepotú srdce jich, die člověku: „Ztiehni ruku svú.“ I ztáhl jest, a navrácena jest ruka jeho. Mc3,6 Ale vyšedše ihned zákonníci, s erodianskými radu činiechu proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.
Mc3,7 Ale Ježíš s učedlníky svými ustúpil jest k moři, a mnohý zástup od Galilee a Židovstva šel jest za ním Mc3,8 i od Jeruzaléma i od Idumee i z Zajordánie i kteříž podlé Tyra a Sidona množstvie veliké slyšiece, které věci činieše, přišli sú k němu. Mc3,9 I řekl jest učedlníkóm svým, aby mu lodičkú poslúžili pro zástup, aby ho netiskl. Mc3,10 Neb mnohé uzdravováše, tak že se naň tlačiechu, aby se jeho dotýkali, kolikž koli mějiechu neduhy. Mc3,11 A duchové nečistí, a když jeho vidiechu, padáchu jemu a křičiechu řkúce: Mc3,12 „Ty si syn boží.“ A náramně hrozieše jim, aby ho nezjevovali.
Mc3,13 A vstúpiv na horu, povolal k sobě, kterýchž jest on chtěl, i přišli sú k němu. Mc3,14 A učini, aby jich bylo dvanácte s ním, aby se poslal kázat. Mc3,15 I dal jim moc uzdravovati nemoci a vymietati ďábly. Mc3,16 A nazval jest Šimonovi jiného Petr Mc3,17 a Jakuba Zebedeova a Jana, bratra Jakubova, a vzděl jim jména Boanerges, to jest synové hromoví, Mc3,18 a Ondřeje a Filipa a Bartoloměje a Matúše a Tomáše a Jakuba Alfeova a Tadea a Šimona Kananejského Mc3,19 a Jidáše Škariotského, jenž zradil jeho.
Mc3,20 I přijdú do domu, i sjide se opět zástup mnohý, tak že nemožechu ani chleba pojiesti. Mc3,21 A když uslyšechu jeho, vyšli sú, aby držali jej, neb praviechu, že by se v bláznovstvie obrátil. Mc3,22 Ale mistři, kteříž od Jeruzaléma
