pokúšejíce jeho. Mc8,12 A vzdech duchem, vece: „Co pokolenie toto znamenie hledá? Věrně pravím vám, nebude dáno pokolení tomuto znamenie.“ Mc8,13 A nechav jich, vstúpil jest opět na lodí a odšel za moře.
Mc8,14 I zapomněli sú vzieti chlebuov, a jedné jeden chléb mějiechu s sebú na lodí. Mc8,15 I přikazováše jim řka: „Vizte a varujte se od kvasu zákonničieho a Erodesova.“ Mc8,16 I mysléchu, jeden k druhému řkúce, že chlebuov nemáme. Mc8,17 To poznav Ježíš, vece jim: „Co myslíte, že chlebuov nemáte, ještě neznáte ani rozomiete, ještě oslepené máte srdce vaše? Mc8,18 Oči majíc, nevidíte a uši majíc, neslyšíte? Ani se rozpomanete, Mc8,19 kdy sem pět chlebuov lámal mezi pět tisícuov, a kolik ste košuov drobtuov plných zdvihli.“ Řkú jemu: „Dvanácte.“ Mc8,20 „A když i sedm chlebuov mezi čtyři tisíce, a koliko ste košuov drobtuov vzali?“ Řkú jemu: „Sedm.“ Mc8,21 I pravieše jim: „Kterakž ještě nerozomiete?“
Mc8,22 I přijdú do Betsaidy a přivedú jemu slepého a prosiechu jeho, aby se ho dotekl. Mc8,23 A popad ruku slepého, vyvede ho z ulice ven a plinuv v uoči jeho, vloživ ruce své, otáza ho, viděl li by co. Mc8,24 A odpověděv vece: „Vidím lidi jako stromy chodiece.“ Mc8,25 Potom opět vloži ruce své na oči jeho, i poče viděti viděti a navrácen jest, tak že vidieše jasně všecky věci. Mc8,26 I pusti ho do domu jeho řka: „Jdi do domu svého, a vejdeš li do ulice, žádnému neprav.“
Mc8,27 I vyšel jest Ježíš a učedlníci jeho do kašteluov Cezaree Filipova. A na cestě tázáše učedlníkuov svých řka: „Kým mě pravie býti lidé?“ Mc8,28 Kteříto odpověděli sú jemu řkúce: „Jiní Janem Křtitelem, jiní Eliášem a jiní jako jedniem z prorokuov.“ Mc8,29 Tehdy die jim: „Ale vy kým mě býti pravíte?“ Odpověděv Petr vece jemu: „Ty si Kristus.“ Mc8,30 I pohrozil jest jim, aby žádnému nepravili o něm.
Mc8,31 A poče je učiti, že musí syn člověka mnohé věci trpěti a potupen býti od starších i od najvyších kněží i od mistruov a zabit býti a třetí den z mrtvých vstáti. Mc8,32 A zjevně slova mluvieše, a popad jej Petr, poče ho trestati. Mc8,33 Jenž obrátiv se, vida učedlníky své, pohrozil jest Petrovi řka: „Jdi za mnú, šatane, neb nemyslíš, které věci božie sú, ale které lidské.“
Mc8,34 A svolav zástup s učedlníky svými, řkl jest: „Ač kto chce za mnú přijíti, zapřisám sebe, a vezmi kříž svuoj a následuj mne. Mc8,35 Neb ktož bude chtieti duši svú spasenu učiniti, ztratíť ji. Pakli kto ztratí duši svú pro mě a pro čtenie, spasenu ji učiní. Mc8,36 Neb co bude prospěšno člověku, by vešken svět získal, a škodu by učinil duši své? Mc8,37 Aneb co dá člověk odměnu za duši svú? Mc8,38 Neb kto se mnú styděti bude a mými řečmi v pokolení tomto cizoložném a hřiešném, i syn člověka zahanbí jej, když přijde v oslavě otce svého s anděly svými.“ Mc8,39 I pravieše jim: „Věrně pravím vám, že sú někteří z tuto stojících, jenž neokusie smrti, až uzřie královstvie božie přicházejície v moci.“
IX.
Mc9,1 A po šesti dnech poje Ježíš Petra Jakuba a Jana i vede je na horu vysokú súkromě samy, i proměnil se jest před nimi. Mc9,2 A rúcha jeho učiněna sú sktvúcie bielá přieliš jako snieh, jakéhož valchář
