dal řka: „Kohož koli políbím, tenť jest, držte jeho a veďte opatrně.“ Mc14,45 A když jest přišel, ihned přistúpiv k němu, vece: „Mistře.“ I políbil jest jeho. Mc14,46 A oni ruce uvržechu naň a drželi jeho. Mc14,47 A ale jeden z těch, ješto okolo stáchu, vytrhl meč, udeřil sluhu najvyšieho kněze a uťal jeho ucho. Mc14,48 A odpověděv Ježíš, vece jim: „Jako k lotru vyšli ste s meči a s dřievím, abyšte mě jali. Mc14,49 Na však den biech u vás v chrámě uče, a nedrželi ste mne. Ale aby se naplnila písma.“ Mc14,50 Tehdy učedlníci jeho opustivše jej, všickni sú utekli. Mc14,51 Ale mládenec jeden jdieše za ním, oděn sa plátnem lněným po nahém těle. I drželi sú jeho, Mc14,52 ale on, opustiv rúcho lněné, náh uteče od nich.
Mc14,53 I přivedli sú Ježíše k najvyšiemu knězi, a sešli sú se všickni kněžie a mistři a starší. Mc14,54 Ale Petr šel jest za ním zdaleka až vnitř do sieni najvyšieho kněze i sedieše s sluhami a shřieváše se u vohně. Mc14,55 Ale najvyšší knieže i všecka rada hledáchu proti Ježíšovi svědectvie, aby ho na smrt vydali, aniž nalézáchu. Mc14,56 Neb mnozí křivé svědectvie praviechu proti němu, a podobná svědectvie nebiechu. Mc14,57 A někteří vstavše, křivé svědectvie praviechu proti němu praviece, že my slyšeli sme jednoho mluviece: Mc14,58 „Já zbořím chrám tento rukú učiněný a ve třech dnech jiný ne rukú ustavený učiním.“ Mc14,59 I nebieše podobné svědectvie jich. Mc14,60 A povstav najvyší kněz uprostřed, otáza Ježíše řka: „Neodpoviedáš ničehuož k těm věcem, kteréž se tobě opětují od těchto.“ Mc14,61 Ale on mlčieše, a nic jest neodpověděl. Opět najvyšší kněz tázáše se jeho a die jemu: Mc14,62 „Ty li si Kristus, syn boha požehnaného?“ I řekl jemu: „Já jsem. A uzře syna člověka sedícieho na pravici moci a přicházejícieho s oblaky nebeskými.“ Mc14,63 Tehda najvyší kněz rozedřev rúcha svá, řekl jest: „Což ještě žádáme svědkuov? Mc14,64 Slyšeli ste rúhanie, co vám se zdá?“ Kteřížto všickni odsúdili sú jej hodna býti smrti. Mc14,65 I počechu někteří plvati naň a zakrývati tvář jeho a zášijky jej bíti a řéci jemu: „Prorokuj.“ A služebníci políčky jej tepiechu.
Mc14,66 A když bieše Petr v domu, přijide jedna z dievek najvyšieho kněze, Mc14,67 a když uzře Petra, an se hřeje, zhledši naň vece: „A ty s Ježíšem Nazaretským bieše.“ Mc14,68 Ale on zapřel řka: „Ani viem, ani znám, co pravíš.“ I vyjide ven před sien, a kohút zazpieva. Mc14,69 A opět když uzře ho jiná dievka, poče praviti okolo stojícím, že tento z nich jest. Mc14,70 Ale on opět zapřel. A po malé chvíli opět, kteříž přistojiechu, praviechu Petrovi: „Jistě z nich si, neb i Kalilejský jsi.“ Mc14,71 Ale on poče se kléti a přisáhati, že neznám toho člověka, jehož pravíte. Mc14,72 A ihned opět kohút zazpieva. I rozpomanul se Petr na slovo, kteréž řekl jemu Ježíš: „Dřieve, než kohút dvakrát zazpievá, třikrát mne zapříš.“ I počal plakati.
[XV.]text doplněný editorem
Mc15,1 A ihned ráno radu učinivše najvyší kněžie s mistry a s staršími i se vším sněmem, svázaného Ježíše přivedli sú a dali Pilátovi. Mc15,2 I otáza ho Pilát: „Ty li si král židovský?“ A on odpověděv jemu, vece: „Ty pravíš.“ Mc15,3 I žalováchu naň najvyší kněžie ve mnohých věcech. Mc15,4 A Pilát opět tázáše jeho řka: „Neodpoviedáš ničehuož, vidíš, kterak ve mnohých věcech na tě žalují?“ Mc15,5 A Ježíš viece nic neodpovědě, tak že se podivi Pilát. Mc15,6 A na den slavný mějieše obyčej pustiti jim jednoho z vězňóv,
