učiněno jest črné jako pytel žíněný a měsiec vešken učiněn jest jakžto krev Ap6,13 a hvězdy s nebe padaly sú na zemi právě též jako fík vypúštie ovoce své najprvnějšie, když se od větru velikého hýbá. Ap6,14 A nebe odešlo jest jako knihy zavinuté a každá hora i ostrovové s miest svých pohnuli sú se. Ap6,15 A králové zemští i kniežata a zprávce vojsk a bohatí i silní a všeliký sluha i svobodný skryli sú se v jeskyniech a v skalách horních. Ap6,16 A řkú horám a skalám: „Padněte na nás a skrýte nás od tváři sedícieho na trónu a od hněvu beránkova, Ap6,17 neb jest přišel den veliký hněvu jich, a kto bude moci státi?“
VII.
Ap7,1 Potom sem viděl čtyři anděly stojiece na čtyrech úhléch země, držéce čtyři větry zemské, aby neváli na zemi ani na moře ani na které dřevo. Ap7,2 A viděl sem jiného anděla vstupujícieho od východu slunce, majícieho znamenie boha živého, a voláše hlasem velikým ke čtyřom andělóm, jimž dáno jest škoditi zemi a moři Ap7,3 řka: „Neroďte škoditi zemi a moři ani dřéví, dokudž neznamenáme služebníkóv boha našeho na čelech jich.“ Ap7,4 I slyšal sem počet znamenaných sto čtyrydceti a čtyři tisíce znamenaných z každého pokolenie synóv izrahelských. Ap7,5 Z pokolenie Juda dvanáct tisíc znamenání. Z pokolenie Ruben dvanáct tisíc znamenání. Z pokolenie Gád dvanáct tisíc znamenání. Ap7,6 Z pokolenie Asser dvanáct tisíc znamenánie. Z pokolenie Manasse dvanáct tisíc znamenánie. Ap7,7 [Z pokolenie]text doplněný editoremSimeon dvanáct tisíc znamenání. Z pokolenie Levi dvanáct tisíc znamenání. Z pokolenie Izachar dvanáct tisíc znamenání. Ap7,8 Z pokolenie Zabulon dvanáct tisíc znamenání. Z pokolenie Jozef dvanáct tisíc znamenání. Z pokolenie Benjamin dvanáct tisíc znamenání. Ap7,9 Potom sem viděl zástup veliký, kteréhož žádný zčísti nemožieše, ze všech národóv i pokolení a lidi jazykóv stojiece před stolicí a před obličejem beránka oblečeni v bielé rúcho a palmy v rukú jich, Ap7,10 i voláchu hlasem velikým řkúce: „Spasenie bohu našemu, jenž sedí na trónu a beránkovi.“ Ap7,11 A všickni andělé stáchu okolo trónu a starcóv a čtyř zvieřat. I padli sú před obličejem trónu na tváři své a klaněli sú se bohu Ap7,12 řkúce: „Amen.“ Požehnánie i oslavenie a múdrost i diekóv činěnie, čest a moc i síla bohu našemu na věky věkóv, amen.“ Ap7,13 I odpověděl jeden z starcóv a řekl mi: „Tito, ješto oblečeni sú v rúcho bielé, kto sú a odkud sú přišli?“ Ap7,14 I řekl sem: „Pane mój, ty vieš.“ I řekl mi: „Tito sú, ješto sú přišli z velikého zamútcenie a umyli rúcho své a zbielili je ve krvi beránka, Ap7,15 protož sú před stolicí boží a slúže jemu ve dne i v noci v chrámě jeho. A ten, jenž sedí na trónu, přebývá nad nimi, Ap7,16 nebudú lačněti ani žiezniti viece ani spadne na ně slunce ani žádné vedro. Ap7,17 Neb beránek, jenž uprostřed trónu jest, zpravovati bude je a uvede je k studniciem vod života. A setře bóh všicku slzu od očí jich.“ Ap8,1 A když otevřel pečet sedmú, stalo se jest mlčenie v nebi jako za pól hodiny.
VIII.
Ap8,2 Viděl sem sedm anjelóv, ani stojie před obličejem božím, i dány sú jim sedm trúb. Ap8,3 A jiný anděl přijide a stál před oltářem, maje kadidelnici zlata v ruce své, i dáni sú jemu zápalové mnozí, aby dal z modliteb svatých na oltáři zlatém, ješto jest před trónem božím. Ap8,4 I vzjide dým zápalóv modliteb svatých z rukú anděla před bohem. Ap8,5 I vzal anděl kadidlnici tu zlatú a naplnil ji z ohně oltáře a pustil na zemi. I stalo se jest hřímanie a hlasové a blýskanie a země třesenie veliké. Ap8,6 A sedm anjelóv, jenž měli sú sedm trúb, napravili sú se, aby trúbú trúbili. Ap8,7 A první
