J3,11 Věrně, věrně pravím tobě, že což vieme, mluvíme, a což sme viděli, svědčíme, a svědectvie našeho napřijímáte. J3,12 Poněvaž zemské věci pravil sem vám, a nevěřili ste, kterak, budu li praviti nebeské, uvěříte? J3,13 A žádný nevstúpil na nebe, jedné ten, jenž sstúpil s nebe, syn člověka, jenž v nebi jest. J3,14 A jakož Mojžieš povýšil hada na púšti, tak musí povýšen býti syn člověka, J3,15 aby každý, ktož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. J3,16 Neb tak buoh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby každý, ktož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. J3,17 Neb neposlal buoh syna svého na svět, aby súdil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. J3,18 Ktož věří v něho, nebývá súzen, ale ktož nevěří, již odsúzen jest, neb nevěří ve jméno jednorozeného syna božieho. J3,19 A tohoť jest súd, že světlo přišlo na svět, a milovali sú lidé viece temnosti nežli světlo, neb biechu skutkové jich zlí. J3,20 Každý zajisté, ktož zlé činí, nenávidí světla a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho. J3,21 Ale ktož činí pravdu, jde k světlu, aby se zjevili skutkové jeho, že v bohu sú učiněni.“
J3,22 Potom přijide Ježíš i učedlníci jeho do židovské země a tu přebýváše s nimi a křtieše. J3,23 Ale bieše i Jan křtě v Emon podlé Salim, neb vody mnohé biechu tu i přicháziechu mnozí a křtichu se od něho. J3,24 Neb ještě nebyl vsazen Jan do žaláře. J3,25 Protož stala se jest pohádka mezi učedlníky Janovými a Židy o počišťovánie. J3,26 I přišli sú k Janovi a řekli jemu: „Mistře, ten, jenž bieše s tebú za Jordánem, jemuž svědectvie vydal, aj, křtíť a všickni jdú k němu.“ J3,27 Odpověděl Jan a řekl: „Nemuož člověk vzieti ničehuož, jedné leč jemu dáno bude s nebe. J3,28 Vy sami svědectvie vydáváte, že sem řekl: Nejsem já Kristus, ale že poslán sem před ním. J3,29 Ktož má nevěstu, ženich jest, ale přietel ženicha, jenž stojí a slyší jeho, radostí se raduje pro hlas ženichuov. Protož v tom radost má dokonalá jest, J3,30 že on musí rósti a já se menšiti. J3,31 Kto jest se svrchku přišel, nade všecky jest, a kto z země jest, z země jest a o zemi mluví. A ktož z nebe přišel, nade všecky jest, J3,32 a což viďal a slyšal, to svědčí, a svědectvie jeho žádný nepřijímá. J3,33 Ale ktož jest přijal svědectvie jeho, ten jest vyznamenal, že buoh pravdomluvný jest. J3,34 Neb kohož poslal buoh, slova božie mluví, neb ne v mieru dává buoh ducha. J3,35 Otec miluje syna a všecky věci dal v ruce jeho, J3,36 ktož věří v syna, má život věčný, ale ktož nevěří synu, neuzří života, ale hněv boží zuostává na něm.“
IIII.
J4,1 Tehdy když pozna Ježíš, že sú uslyšeli zákonníci, že Ježíš viece učedlníkuov dělá a křtí nežli Jan, J4,2 ačkoli Ježíš nekřtieše, ale učedlníci jeho, J4,3 opustil jest Židovstvo a opět jide do Galilee. J4,4 ale mějieše jíti skrze Samaří. J4,5 Protož přijide do města samarského, ješto slove Sichar, podlé poplužie, kteréž dal Jákob Jozefovi, synu svému, J4,6 a bieše tam studnice Jákobova. Tehda Ježíš ustav z cesty, sedieše tak na studnici, a hodina bieše jako šestá. J4,7 Přijide žena z Samařie vážit vody. Die jie Ježíš: „Daj mi píti.“ J4,8 A učedlníci jeho odešli biechu do města, aby kúpili pokrmuov. J4,9 Tehda die jemu žena ta samaritánská: „Kterak ty Žid sa ode mne žádáš píti, ješto sem žena samaritánská?“ Však neobcují Židé s Samaritány. J4,10 Odpověděl Ježíš a řekl jie: „By věděla dar boží a kto jest, jenž die tobě: Daj mi píti, ty by snad prosila od něho a dal by tobě vodu živú.“ J4,11 Die jemu žena: „Pane, aniž
