zlosti svobodu, ale jakožto služebníci boží. 1 P2,17 Všecky ctěte, bratrstvie milujte, boha se bojte, krále ctěte. 1 P2,18 Služebníci poddáni buďte ve všie bázni pánóm svým netoliko dobrým a střédmým, ale také i poběhlým. 1 P2,19 Neb ta jest milost, ač pro svědomie boží trpí kto, zámutky trpě nespravedlivě. 1 P2,20 Neb která jest milost, ač hřešiece i zášijkovánie trpíte? Ale ač dobře činiece trpědlivě snášiete, tať jest milost před bohem. 1 P2,21 Neb v to i povoláni ste, neb i Kristus trpěl jest za nás, vám ostaviv příklad, abyšte následovali šlépějí jeho, 1 P2,22 jenž hřiechu neučinil, ani lest nalezena jest v ustech jeho. 1 P2,23 Kterýžto, když jemu láli, nelál, když trpěl, nehrozil, ale vydáváše súdíciemu nespravedlivě. 1 P2,24 Jenž hřiechy naše on jest nesl na těle svém na dřevo, abychom hřiechóm umrúce spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni sme. 1 P2,25 Byli ste zajisté jako ovce blúdiece, ale obrátili ste se nynie k pastýři a k biskupu duší vašich.
III.
1 P3,1 Než i ženy poddány buďte mužóm svým, aby i ač někteří nevěřie slovu, skrze obcovánie žen bez slova získáni byli, 1 P3,2 znamenajíce v bázni svaté obcovánie vaše. 1 P3,3 Jichž nebuď zevnitř spletenie vlasóv ani okráslenie zlata aneb oděvu, rúcha, ozdobenie, 1 P3,4 ale ten, jenž jest skrytý člověk srdce v neporušitedlnosti pokojného a střédmého ducha, jenž jest před obličejem jeho bohatým božím. 1 P3,5 Neb tak někdy i svaté ženy, naději majíce v bohu, ne v okrášlení ducha, okrašlovaly sú se, poddané mužóm vlastním, 1 P3,6 jako Sára poslúcháše Abrahama, pánem jej nazývajíci, jejiežto ste dcery dobré, činiece a nebojiece se žádného zamúcenie. 1 P3,7 Mužie tak spolu přebývajíce podlé svědomie jakožto mdlejšiemu sudečku ženskému, udělujíce cti jakžto spoludědičkám milosti i života aby překážky neměly modlitby vaše.
1 P3,8 Ale u vieře všickni jednomyslni lítostivi. Bratrstvie milovníci milosrdní, střiedmí, pokorní, 1 P3,9 neodplacujíce zlého za zlé ani zlořečenstvie za zlořečenstvie, ale proti tomu dobrořečiece. Neb v to povoláni ste, abyšte požehnánie dědictvím obdrželi. 1 P3,10 Neb kto chce život milovati a viděti dni dobré, skroť jazyk svój od zlého a rtové jeho aby nemluvily lsti. 1 P3,11 Odchyl se od zlého a čiň dobré, hledaj pokoje a následuj ho. 1 P3,12 Neb oči páně na spravedlivé a uši jieho k prosbám jich, ale obličej boží na činiece zlé věci. 1 P3,13 A kto jest, ješto by vám uškodil, ač dobrého milovníci budete? 1 P3,14 Neb i ač co trpíte pro spravedlnost, blahoslavení. A hruozy jich nebojte se, abyšte se nezamutcovali, 1 P3,15 ale pána Krista posvěťte v srdcích vašich, hotovi jsúc vdycky k dosti učinění každému požádajíciemu od vás počtu z té, kteráž v vás jest viery i naděje, 1 P3,16 ale s střiedmostí a s bázní, svědomie majíce dobré, aby v tom, což utrhají o vás, byli pohaněni ti, kteříž potupují vaše dobré v Kristu obcovánie. 1 P3,17 Neb lépe jest dobře činiece, bude li chtieti vuole božie trpěti, než zle činiece. 1 P3,18 Neb i Kristus jednú za hřiechy naše umřel jest, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás obětoval bohu umrtvené zajisté tělem, ale obživené duchem, 1 P3,19 v němž i těm, ješto v žaláři zavřeni biechu, duchovně přišed kázal, 1 P3,20 jenž nevěřící biechu někdy, když očekáváchu božie trpělivosti ve dnech Noe, když to dělán byl koráb, v němž málo jich, to jest osm duší zachováno jest skrze vodu. 1 P3,21 Což i nás nynie podobným zpósobem spaseny činí křest, ne složenie tělesné nečistoty, ale dobrého svědomie
