poznali pravdu, 1 T4,4 že všeliké stvořenie dobré božie a nic nemá býti zavrženo, což s děkováním bývá přijímáno. 1 T4,5 Neb se posvěcuje skrze slovo božie a modlitbu. 1 T4,6 Toto pověda bratřím: Dobrý budeš sluha Kristóv Ježíšóv, vykrmen sa slovy viery a dobrého naučenie, jehožs došel. 1 T4,7 Ale neslušných a babinských básní se varuj a snaž se sám obykati s milostivostí, 1 T4,8 neb tělesné trápenie k malé věci užitečno jest, ale milostivost ke všem věcem užitečna jest, majíci zaslíbenie života, kterýž nynie jest, i budúcieho. 1 T4,9 Věrná řeč i všie vzácnosti hodná, 1 T4,10 neb v tom pracujem, a zlořečiece nám, že naději máme v bohu živém, jenž jest spasitel všech lidí, a najviece věrných. 1 T4,11 Přikaž tyto věci a uč. 1 T4,12 Žádný tvú mladostí nehrdaj, ale příklad buď věrných v slově, v obcování, v lásce, u vieře, v čistotě. 1 T4,13 A když přídu, pilen buď čítanie, napomínanie a učenie. 1 T4,14 Neroď zmeškávati milosti, kteráž jest v tobě, jenž dána jest tobě skrze proroctvie s vzkládaním rukú kněžských. 1 T4,15 Tyto věci mysl, v těch buď, aby prospěch tvój zeven byl všem. 1 T4,16 Pilen buď sebe a naučenie, snažen buď v nich. Neb to učině, i sám se spasena učiníš i ty, ktož tě slyšie.
V.
1 T5,1 Staršiemu nelaj, ale pros jako otce, mládencuov jako bratří, 1 T5,2 babek jako matek, mladiček jako sestr ve všie čistotě. 1 T5,3 Vdovy cti, kteréž pravé vdovy sú. 1 T5,4 A pakli která vdova vnuky nebo syny má, uč se najprvé čeládku svú zpravovati a odměněnú odplatu rodičóm navracovati, neb to vzáctné jest před bohem. 1 T5,5 A která jest pravá vdova a osamělá, doúfaj v boha a pilna buď modliteb a proseb ve dne i v noci. 1 T5,6 Neb která v rozkošech jest živa, mrtva jest. 1 T5,7 A toto přikaž, aby bez trestánie byly. 1 T5,8 A pakli kto o svých a zvláště o domácích péče nemá, viery jest zapřel a jest horší nevěrného. 1 T5,9 Vdova vyvolena buď najméně šedesáti let, ješto by byla jednoho muže žena, 1 T5,10 v skutciech dobrých svědectvie majíci, ač jest syny vychovala, ač do domu chudé přijímala, ač svatých nohy myla, ač zamúcenie trpícím posluhovala, ač všelikého skutku dobrého následovala. 1 T5,11 Ale mladších se vdov varuj, neb ty, když sesmilnie v Kristu, se vdávati chtie 1 T5,12 majíce zatracenie, neb první vieru zmařenu sú učinily. 1 T5,13 A tak i prázdny súce, učie se běhati po domiech, a netoliko prázdné, ale i blekotné i všetečné mluviece, což neslušie. 1 T5,14 Protož chci, aby se mladšie vdávaly, syny rodily, matky čelednie byly, žádné příčiny protivníku nedaly, aby mohl o nich zle mluviti. 1 T5,15 Neb jich některé obrátily sú se zpět po šatanovi. 1 T5,16 Protož ač kto věrný má vdovy, posluhuj jim, aby zbor boží nebyl obtiežen, aby těm, kteréž pravé vdovy sú, stačilo.
1 T5,17 Kteříž dobré zpravují kněžie, dvojí poctivosti hodni jmieni buďte, najviece ti, ješto pracují v slově a v naučení. 1 T5,18 Neb die písmo: Nevčiníš uzdy v usta volu mlátíciemu. A hoden jest dělník mzdy své. 1 T5,19 Proti knězi žaloby nepřijímaj, jediné pode dvěma neb pod třmi svědky. 1 T5,20 Hřešiecí přede všemi tresci, aby i jiní bázen měli. 1 T5,21 Osvědčuji před bohem a Kristem Ježíšem i před volenými anjely jeho, aby tyto věci ostřiehal a bez uptánie, ničehuož nečiň na jinú stranu se uchyluje. 1 T5,22 Ruku svú brzo nižádnému nevzkládaj ani obcuj cizím hřiechóm. Sám sebe čistého ostřiehaj. 1 T5,23 Neroď ještě
