izrahelských a poslachu do žaláře, aby je přivedli. A5,22 Ale když přijidechu služebníci a otevřevše žalář, nenalezechu jich, vrátivše se zvěstovali sú jim, A5,23 řkúce: „Žalář zajisté nalezli sme zavřený se vší pilností a strážné stojiece u dveří, ale otevřevše žádného sme vnitř nenalezli.“ A5,24 A když uslyšechu tuto řeč zprávce lidu a kniežata kněžská, pochybováchu o nich, co by to bylo. A5,25 A přišed jeden, zvěstoval jest jim, že: „Aj, mužie, kteréž ste vsadili byli do žaláře, v chrámě sú stojiece a učie lid.“ A5,26 Tehda jidechu zprávce s služebníky a přivedli sú je bez násilé, neb se bojiechu lidu, aby nebyli ukamenováni. A5,27 A když sú je přivedli, postavichu je v radě. I otázal jich knieže kněžské A5,28 řka: „Přikazujíce přikázali sme vám, abyšte neučili ve jménu tomto, a aj, naplnili ste Jeruzalém učením vaším a chcete uvésti na nás krev člověka tohoto.“ A5,29 A odpověděv Petr a apoštolé, řekli sú: „Poslúchati slušie viece boha než lidí. A5,30 Buoh otcóv našich vzkřiesil jest Ježíše, jehož ste vy zabili, oběsivše na dřevě. A5,31 Toho bóh kniežetem a spasitelem povýšil pravicí svú, aby dal pokánie Izrahelovi na odpuštěnie hřiechóv. A5,32 A my svědkové sme těchto slov. A duch svatý, jehož dal buoh všem, ktož ho poslúchají.“ A5,33 To když uslyšechu, roztrženi biechu a mysléchu je zabiti.
A5,34 A vstav jeden v radě zákonník jménem Galiel, zákona učitel vzácný všemu lidu, káza lidem vně pobyti na čas krátký. A5,35 I řekl k nim: „Mužie izrahelští, pilně se vystřiehajte nad těmito lidmi, co byště měli učiniti. A5,36 Neb před těmito dny byl jest jeden jménem Theodas čarodějník, pravě se býti někoho vysokého, jemužto povolilo mužóv v počtu na čtyři sta. Jenž zabit jest a všickni, kteříž koli věřiechu jemu, rozptýleni súc a k ničemuž obráceni. A5,37 Po tomto byl jest Iudas Galilejský ve dnech přiznánie, a odvrátil lid po sobě i ten jest zahynul a všickni, ktož koli povolili jemu, rozptýleni sú. A5,38 A protož nynie pravi vám, odstupte od těchto lidí a nechte jich. Neb jest li z lidí rada tato aneb účinek, zrušíť se. A5,39 A pakli z boha, nebude moci zrušiti jeho, ani vy, ani kniežata vaše. Protož vy zdržte se od nich, abyšte snad i bohu v tom protiviti se nebyli nalezeni.“ I povolili sú jemu, A5,40 a zavolavše apoštoluov, zmrskavše je zapověděli sú jim, aby viec nemluvili ve jméno Ježíšovo, i pustili sú je. A oni zajisté jidechu radujíce se od obličeje rady, neb hodni jměni sú pro jméno Ježíšovo i pustili sú je. A5,41 A oni zajisté jidechu radujíce se od obličeje rady, neb hodni jměni sú pro jméno Ježíšovo pohaněnie trpěti. A5,42 A na každý den v chrámě a podlé domóv nepřestáváchu učiece a zvěstujíce Krista Ježíše.
Šestá VI.
A6,1 V těch pak dnech když rostieše počet učedlníkóv, stalo reptánie, reptánie Řekuov proti Židóm, protože pohřízeni biechu v službě vezdajšie vdovy jich. A6,2 Tehda svolavše dvanácte množstvie učedlníkóv, řekli sú: „Nenie hodné nám opustiti slovo božie a posluhovati stolóm. A6,3 Protož, bratřie, vybeřte z sebe mužóv sedm dobrého svědomie plných ducha svatého a múdrosti, kteréž bychom ustavili nad tiemto skutkem. A6,4 Ale my na modlitbě a v posluhování slova božieho snažni budem.“ I slíbila se jest řeč přede vším množstvím. A6,5 A vyvolili sú Štěpána, muže plného viery a ducha svatého, a Filipa a Prokora a Nikanora a Thimotea a Parmena a Mikuláše, hostě antiochského. A6,6 Ty postavichu před zborem apoštolóv a modléce se zkládali sú na ně ruce. A6,7 A slovo božie rostieše a rozmnožováše se počet učedlníkóv v Jeruzalémě velmi, a mnohý také zástup kněží poslúcháše viery. A6,8 Ale Štěpán,
