ste slyšeli, nenieť má, ale toho, jenž mě poslal, otcova. J14,25 Tyto věci mluvil sem s vámi přebývaje. J14,26 Ale utěšitel duch svatý, kteréhož pošle otec ve jméno mé, tenť vás naučí všem věcem a vnukne vám všecky věci, kteréž koli poviem vám. J14,27 Pokoj ostavuji vám, pokoj muoj dávám vám, ne jako svět dává, já dávám vám. Nemuť se srdce vaše ani strachuj, J14,28 slyšeli ste, že já řekl sem vám: Jdu a přijdu k vám. Byšte mě milovali, radovali byste se zajisté, že jdu k otci, neb otec větší mne jest. J14,29 A nynie pověděl sem vám, dřieve než se stane, abyste kdy se stane, uvěřili. J14,30 Již nemnoho mluviti budu s vámi. Neb přišlo knieže tohoto světa, a na mne nemá ničehuož, J14,31 ale aby poznal svět, že miluji otce, a jakož přikázanie dal mi otec, tak činím. Vstaňtež a poďme odsud.“
XV.
J15,1 Já sem pravý vinný kořen a otec muoj vinař jest, J15,2 každú ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odejme ji, a každú, která nese ovoce, očistí ji, aby ovoce viece nesla. J15,3 Již vy čisti ste pro řeč, kterúž mluvil sem vám. J15,4 Zuostaňte ve mně a já v vás. Jakož ratolest nemuož nésti ovoce sama od sebe, leč zuostane v kořenu, tak i vy, leč ve mně zuostanete. J15,5 Já sem kořen, vy ratolesti, ktož nezuostává ve mně a já v něm, tenť nenese ovoce mnohého. Neb beze mne nic nemuožete učiniti. J15,6 A pakli kto ve mně nezuostane, vyvržen bude ven jako ratolest a uschne a sberú jej a v oheň vrhú a hoří. J15,7 Zuostanete li ve mně a slova má v vás zuostanú li, což koli budete chtieti, poprosíte, a stane se vám. J15,8 V tom oslaven jest otec mój, abyšte ovoce mnohé přinesli a učiněni byli moji učedlníci. J15,9 Jakož miloval mě otec, i já miloval sem vás. Zuostaňtež v milování mém. J15,10 Budete li přikázanie má zachovávati, zuostanete v milování mém, jakož i já přikázanie otce mého zachoval sem a zuostávám v milování jeho. J15,11 Tyto věci mluvil sem vám, aby radost má v vás byla a radost vaše naplněna byla.“
J15,12 „Totoť jest přikázanie mé, abyšte se milovali vespolek, jakož miloval sem vás. J15,13 Většieho milovánie žádný nemá, než aby kto duši svú položil za přátely své. J15,14 Vy přietelé moji ste, budete li činiti, což já přikazuji vám. J15,15 Již nenazovu vás služebníky, neb služebník nevie, co činí pán jeho. Ale vás nazval sem přátely, neb všecky věci, kteréž sem slyšal od otce mého, známy sem vám učinil. J15,16 Ne vy ste mě vyvolili, ale já vyvolil sem vás a položil sem vás, abyšte šli a užitek přinesli, a užitek váš aby zuostal, aby což byste koli poprosili otce ve jméno mé, dal vám. J15,17 Toto přikazuji vám, abyšte se milovali vespolek. J15,18 Ač vás svět nenávidí, vězte, žeť jest mě prvé než vás v nenávisti měl. J15,19 Byšte byli z světa, svět, což jeho bieše, miloval by. Ale ze světa nejste, ale já sem vás vyvolil z světa, protož vás svět nenávidí. J15,20 Pamatujte na řeč mú, kterúž mluvil sem vám: Nenie sluha větší pána svého, poněvaž sú se mně protivili, i vám se budú protiviti. Zachovali liť sú řeč mú, i vašiť zachovají. J15,21 Ale ty všecky věci činiti budu vám pro jméno mé, neb neznají toho, jenž mě poslal. J15,22 Bych byl nepřišel a jim nemluvil, hřiechu by neměli, ale nynie výmluvy nemají z hřiechu svého. J15,23 Ktož mě nenávidí, i otce mého nenávidí. J15,24 Bych byl skutkuov nečinil mezi nimi, kterýchž žádný jiný
