hlava jeho na míse a dána jest děvečce, i nesla jest mateři své. Mt14,12 A přistúpivše učedlníci jeho, vzali sú tělo jeho a pochovali je a přišedše zvěstovali sú Ježíšovi.
Mt14,13 To když uslyše Ježíš, odšel jest odtud na lodičce na miesto pusté súkromě. A když uslyšechu zástupové, šli sú za ním pěškami z měst. Mt14,14 A vyšed uzřel jest zástup mnohý i slitoval se jest nad nimi a uzdravil neduživé jich. Mt14,15 A když by k večeru, přistúpili sú k němu učedlníci jeho řkúce: „Pusté jest miesto a hodina již minula; pusť zástupy, ať jdúce do hrádkuov, kúpie sobě pokrmuov.“ Mt14,16 Ale Ježíš řekl jim: „Nemají potřebie jíti, dajte vy jim jiesti.“ Mt14,17 Odpověděli sú jemu: „Nemáme zde, jediné pět chlebuov a dvě rybě.“ Mt14,18 Jenž vece: „Přineste mi je sem.“ Mt14,19 A když káza zástupu siesti na seně, vzem pět chlebuov a dvě rybě, vzhléd jest k nebi a dobrořečil a lámal a dal učedlníkóm chleby, a učedlníci zástupóm. Mt14,20 I jedli sú všickni a nasyceni sú. A vzali ostatky zlomkuov dvanácte košuov plných. Mt14,21 Ale těch, ješto sú jedli, byl jest počet pět tisícuov mužóv krom žen a dětí.
Mt14,22 A ihned přikáza učedlníkóm svým vsiesti na lodičku a předjíti jej přes moře, až by rozpustil zástupy. Mt14,23 A rozpustiv zástup, vstúpil jest na horu sám modlit se. A když by večer, sám tu bieše, Mt14,24 a lodička uprostřed moře zmietáše se vlnami, neb bieše vietr protivný jim. Mt14,25 Ale v čtvrtém bdění nočniem přišel jest k nim, chodě na moři. Mt14,26 A vidúce jeho na moři chodícieho, zarmútili sú se řkúce, že obluda jest, a pro strach křičeli sú. Mt14,27 A ihned Ježíš mluvil jest jim řka: „Mějte doúfanie, jáť sem, neroďte se báti.“ Mt14,28 A odpověděv Petr, řekl jest: „Pane, jsi li ty, kaž mi přijíti k sobě na vodách.“ Mt14,29 A on vece: „Poď!“ A stúpiv Petr s lodičky, chodieše na vodách, aby přišel k Ježíšovi. Mt14,30 Ale vida vietr veliký, bál se jest. A když poče tonúti, křikl jest: „Pane, spasena mě učiň!“ Mt14,31 A ztáh ihned Ježíš ruku, popade jej a vece jemu: „Malé viery, proč si pochybil?“ Mt14,32 A když vstúpi na lodičku, přestal jest vietr. Mt14,33 Ti pak, jenž v lodičce biechu, přišli sú a modlili se jemu řkúce: „Jistě syn boží jsi.“ Mt14,34 A když se převezechu, přišli sú do země genezaretské. Mt14,35 A když jej poznachu mužie miesta toho, poslali sú do všie vlasti té i obětovali sú jemu všecky ty, ješto se zle mějiechu, Mt14,36 a prosichu jeho, aby aspoň podolka rúcha jeho se dotkli. A kteříž koli dotýkáchu se jeho, zdrávi učiněni sú.
XV.
Mt15,1 Tehdy přistúpili sú k němu od Jeruzaléma mistři a zákonníci řkúce: Mt15,2 „Proč učedlníci tvoji přestupují ustavenie starších? Neb neumývají rukú svých, když chléb jedie?“ Mt15,3 A on odpověděv, vece jim: „Proč i vy přestúpáte přikázanie božie pro ustavenie vaše? Neb buoh jest řekl: Mt15,4 Cti otce svého i matku svú. A ktož by zlořečil otci neb mateři, smrtí umři. Mt15,5 Ale vy pravíte: Ktož by kolivěk řekl otci neb mateři: Dar, který kolivěk jest ze mne, tobě prospěšen bude. Mt15,6 A neuctil li by otce svého aneb matky své, i zrušili ste přikázanie božie pro ustavenie vaše. Mt15,7 Pokrytci, dobře jest prorokoval o vás Izaiáš řka: Mt15,8 Lid tento rty mě ctí, ale srdce jich daleko jest ode mne. Mt15,9 Nadarmo mě ctíte, učiece učenie a přikázanie lidská.“
Mt15,10 A svolav k sobě zástupy, řekl jest: „Slyšte a rozomějte! Mt15,11 Ne to, což vchodí v usta, poškvrňuje člověka, ale což pochodí z úst, to poškvrňuje člověka.“ Mt15,12 Tehdy přistúpivše učedlníci jeho, řekli sú jemu: „Vieš li, že zákoníci uslyševše to slovo, pohoršili sú se?“ Mt15,13 A on odpověděv, vece: „Každé štěpenie, jehož neštiepil otec mój nebeský, vyřezáno bude. Mt15,14 Nechte jich,
