věčný. R6,23 Neb žoldové hřiecha, smrt, ale milost božie život věčný v Kristu Ježíši, pánu našem.
VII.
R7,1 Zdali neviete, bratřie, umějícím zajisté zákon mluvím, že zákon v člověku panuje, kterak dlúhý čas živ jest? R7,2 Neb kteráž pod mocí mužovú jest žena, dokudž jest živ muž, přivázána jest k zákonu. A pakli umře muž její, zproštěna jest od zákona mužova. R7,3 Protož dokudž jest živ muž její, nazvána bude cizoložnicí, bude li s jiným mužem. Pakli umře muž její, vysvobozena jest od zákona mužova, aby nebyla cizoložnicí, bude li s jiným mužem. R7,4 A tak, bratřie moji, i vy umrtveni ste zákonu skrze tělo Kristovo, abyšte byli jeho, jenž jest z mrtvých vstal, abychom užitek měli v bohu. R7,5 Neb když sme byli v těle, žádosti hřiechuov, kteréž skrze zákon biechu, děláchu v údech našich, aby ovoce činili smrti. R7,6 Ale nynie odvázáni jsúce od zákona smrti, v němž sme drženi byli, tak abychom slúžili v novotě ducha, ne v vetchosti litery. R7,7 Což tehdy dieme? Zákon hřiech jest? Odstup to. Ale hřiechu sem nepoznal, jedné skrze zákon, neb žádosti nevěděl sem býti hřiechem, by byl zákon neřekl: Nepožádáš. R7,8 Ale příčinu vzem hřiech skrze přikázanie, učinil jest ve mně všelikú žádost, neb bez zákona hřiech mrtev bieše. R7,9 Ale já živ sem byl bez zákona někdy, ale když přišlo přikázanie, hřiech jest ožil R7,10 a já mrtev sem i nalezeno mi přikázanie, jenž bieše k životu, to býti k smrti. R7,11 Neb hřiech, příčinu vzem skrze přikázanie, svedl mě jest a skrze ně zabil. R7,12 A tak zákon zajisté svatý jest a přikázanie spravedlivé a svaté a dobré. R7,13 Protož což dobrého jest, mně učiněno jest smrt? Buoh toho nedaj. Ale hřiech, aby se ukázal býti hřiech, skrze dobré učiněn mi jest smrt, aby byl nad obyčej hřiech hřeše skrze přikázanie.
R7,14 Vieme zajisté, že zákon duchovní jest, ale já tělesný sem, prodán sa pod hřiechem, R7,15 neb což činím, nerozomiem, neb ne což chci dobré, to činím, ale což nenávidím, zle to činím. R7,16 Pakli co nechci, to činím, povoluji zákonu, že dobrý jest. R7,17 Ale nynie již ne já činím toho, ale jenž přebývá ve mně, hřiech. R7,18 Neb viem, že nepřebývá ve mně to, což jest v těle mém, dobré. Neb chtieti příleží mi, ale dokonati dobrého nenalézám. R7,19 Neb ne, což chci dobré, to činím, ale což nechci zlé, to činím. R7,20 A pakli což nechci zlé, to činím, již ne já činím to, ale jenž přebývá ve mně, hřiech. R7,21 Nalézám zajisté zákon chtějíciemu mně činiti dobré, že mi zlé příleží. R7,22 Protož zákon mně chtějíciemu dobrý jest, neb spolu raduji se zákonu božiemu podlé vnitřnieho člověka, R7,23 ale vidím jiný zákon v údech mých, jenž se protiví zákonu mysli mé a jímá mě v zákonu hřiecha, jenž jest v údech mých. R7,24 Nezčasný já člověk! Kto mě vysvobodí z těla smrti této? R7,25 Milost božie skrze Ježíše Krista, pána našeho. Protož já sám myslí slúžím zákonu božiemu, ale tělem zákonu hřiechu.
Osmá
R8,1 Protož nynie nic nenie k zatracenie těm, kteříž sú v Kristu Ježíši, ješto ne podlé těla chodie. R8,2 Neb zákon ducha života v Kristu Ježíši vysvobodil mě od zákona hřiecha a smrti. R8,3 Neb což nemožné bieše zákonu, v čemž nemáháše skrze tělo, buoh syna svého poslal v podobenství těla hřiecha i z hřiechu potupil jest hřiech v těle, R8,4 aby ospravedlenie zákona naplnilo se v nás, jenž ne podlé těla chodíme, ale podlé ducha. R8,5 Neb kteříž podlé
