jeho na den sváteční a praviechu: „Kde jest onen?“ J7,12 A veliké reptánie bieše o něm v zástupu, neb někteří praviechu, že dobrý jest, a jiní praviechu: „Nic, ale svodí zástupy.“ J7,13 Ale však žádný nemluvieše o něm pro strach židovský.
J7,14 A když se již den sváteční napoly děléše, stúpil Ježíš do chrámu a učieše, J7,15 i diviechu se Židé řkúce: „Kterak tento písma umie, poněvaž se neučil?“ J7,16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: „Mé učenie nenie mé, ale toho, jenž mě poslal. J7,17 Ač kto bude chtieti vuoli jeho činiti, poznáť z učenie mého, jestliť z boha, čili já sám od sebe mluvím. J7,18 Ktož sám od sebe mluví, chvály zvláštnie hledá. Ale ktož hledá chvály toho, jenž ho poslal, ten pravdomluvný jest a nepravosti nenie v něm. J7,19 Však Mojžieš dal vám zákon, a žádný z vás nečiní zákona, co mě hledáte zabiti?“ J7,20 Odpověděl zástup a řekl: „Ďábelstvie máš! Kto tě hledá zabiti?“ J7,21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: „Jeden skutek učinil sem a všickni se divíte, J7,22 protož Mojžieš dal vám obřezánie, ne že z Mojžieše jest, ale z otcuov, v sobotu obřezujete člověka. J7,23 Poněvadž obřezánie přijímá člověk v sobotu, aby nebyl rušen zákon Mojžiešuov, na mě se hněváte, že sem celého člověka zdráva učinil v sobotu? J7,24 Neroďte súditi podlé tváři, ale spravedlivý súd suďte.“ J7,25 Tehda praviechu někteří z Jeruzaléma: „Však tento jest, kteréhož hledají Židé zabiti, J7,26 a aj, zevně mluví a nic jemu neřkú. Zdali jistě poznali sú kniežata, že tento jest Kristus? J7,27 Ale tohoto vieme, odkud by byl. Ale Kristus když přijde, žádný nevie, odkud by byl.“ J7,28 Protož voláše Ježíš v chrámě a řka: „I mě viete, i odkud sem, viete, a sám od sebe nepřišel sem, ale jest pravý, jenž mě poslal, kteréhož vy neviete, J7,29 ale já viem jeho. A diem li, že ho neviem, budu podobný vám lhář. Ale viem jeho, neb od něho sem a on mě poslal.“
J7,30 Protož hledáchu ho chopiti a žádný neztáhl na něho ruku, neb ještě nepřišla bieše hodina jeho, J7,31 z zástupu pak mnozí uvěřichu v něho. A praviechu: „Kristus když přijde, zdali viece divuov činiti bude, nežli které tento činí?“ J7,32 A tak uslyšechu zákonníci zástup o něm rozmlúvajíci tyto věci, i poslachu kniežata a zákonníci služebníky, aby ho chopili. J7,33 Protož řekl jim Ježíš: „Ještě maličký čas s vámi sem a jdu k němu, jenž mě jest poslal. J7,34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já sem, vy nemuožete přijíti.“ J7,35 Tehda řekli sú Židé mezi sebú: „Kam tento pójde, že nenaleznem jeho? Zdali v rozptýlení pohanuov pójde a učiti bude pohany? J7,36 Která jest toto řeč, kterúžto řekl jest: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já sem, vy nemuožete přijíti?“
J7,37 V najposlednější pak den veliké slavnosti stáše Ježíš a voláše: „Ač kto žiezní, poď ke mně a napí se, J7,38 kto věří v mě, jakož die písmo: Řeky z břicha jeho potekú vody živé.“ J7,39 Ale to pravieše o duchu svatém, kteréhož mějiechu přijíti věřiec v něho, neb ještě nebieše duch svatý dán, neb ještě nebieše Ježíš oslaven. J7,40 Protož z toho zástupu, když uslyšechu tuto řeč jeho, praviechu: „Tento jest Kristus.“ J7,41 Ale někteří praviechu: „Zdali od Galilee příde Kristus? J7,42 Však písmo praví, že z semene Davidova a z Betléma kaštelu, kdež bieše David, má přijíti Kristus.“ J7,43 A tak rozdělenie stalo se jest v zástupu pro něho. J7,44 A někteří z těch chtiechu ho popadnúti, ale žádný neztáhl na něho
