vieš všecky věci a nenie potřebie tobě, aby kto tebe otázal. V tom věříme, žes od boha vyšel.“ J16,31 Odpověděl jim Ježíš: „Nynie věříte? J16,32 Aj, přijde hodina, a již jde, že se rozprchnete jeden každý z vás do své vlasti a mne samého ostavíte, a nejsemť sám, neb otec se mnú jest. J16,33 Tyto věci mluvil sem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě nátisky mieti budete, ale doúfajte, neb sem já přemohl svět.“
XVII. kapitola
J17,1 Tyto věci mluvil jest Ježíš, a pozdvih oči k nebi, řekl jest: „Otče, přišla jest hodina, oslav syna svého, aby syn tvuoj oslavil tě. J17,2 Jakožs dal jemu moc nad každým tělem, aby všecko, cožs dal jemu, dal jim život věčný. J17,3 A toto jest život věčný, aby poznali tě samého pravého boha, a jehožs poslal Ježíše Krista. J17,4 Já sem tě oslavil na zemi, dielo sem dokonal, kteréžs mi dal, abych činil. J17,5 A nynie oslav mě ty, otče, u sebe samého, slávu, kterúž sem měl dřieve, nežli jest svět byl u tebe. J17,6 Oznámil sem jméno tvé lidem, kteréžs mi dal z světa. Tvoji biechu a mně si je dal, a řeč tvú zachovávali sú. J17,7 A nynie poznali sú, že všecky věci, kteréžs mi dal, od tebe sú. J17,8 Neb slova, kterážs mi dal, dal sem jim a oni sú přijeli a poznali právě, že sem od tebe vyšel a uvěřili sú, žes ty mě poslal. J17,9 A já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréžs mi dal, neb tvoji sú, J17,10 všecky věci mé a tvé mé sú a oslaven sem v nich. J17,11 A již nejsem na světě, a tyto jsú na světě, a já k tobě du, otče svatý, zachovaj je ve jméno tvé, kteréžs mi dal, aby byli jedno jako i my. J17,12 Když sem byl s nimi, já sem jich ostřiehal ve jméno tvé, kteréžs mi dal, ostřiehal sem jich a žádný z nich nezahynul, jediné syn zatracenie, aby se písmo naplnilo. J17,13 A nynie k tobě jdu a tyto věci mluvím na světě, aby měli radost mú naplněnu samu v sobě. J17,14 Já dal sem jim řeč tvú a svět je v nenávisti měl, neb nejsú z světa, jako i já nejsem z světa. J17,15 Neprosím, aby pojal je z světa, ale aby zachoval je od zlého, J17,16 [z]text doplněný editorem světa nejsú, jakož i já nejsem z světa. J17,17 Posvětiž jich v pravdě, řeč tvá pravá jest. J17,18 Jakožs ty mě poslal na svět, i já posielám je na svět J17,19 a za ně já posvěcuji sebe samého, aby byli i oni osvětčeni v pravdě. J17,20 A ne za tě prosím toliko, ale i za ty prosím, ktož uvěřiti mají skrze slovo jich v mě, J17,21 aby všickni jedno byli jako ty, otče, ve mně a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby svět uvěřil, žes ty mě poslal. J17,22 A já slavnost, kterúžs mi dal, dal sem jim, aby byli jedno, jako i my jedno sme, J17,23 já v nich a ty ve mně, by byli do konání v jedno a aby poznal svět, žes ty mě poslal a milovals je, jakožs i mě miloval. J17,24 Otče, kteréž mi dal, chci, aby kdež já sem, i oni byli se mnú, aby viděli oslavu mú, kterúžs mi dal, nebs mě miloval před ustavením světa. J17,25 Otče spravedlivý, svět jest tebe nepoznal, ale já sem tě poznal a tito sú poznali, žes ty mě poslal. J17,26 A známo sem jim učinil jméno tvé a známo učiním, aby milovánie, kterýžs mě miloval, v nich bylo a já v nich.“
Kapitola XVIII.
J18,1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdežto bieše zahrada, do kteréž vjide
