ujímal, ani dokonatedlného dielu plnosti odpieral. Tak že sobě po přijetí viery palec uťal, aby nehoden byl kněžstvie jměn, ale tak mnoho přivolujíc vieře předzpósobené, mohlo jest zvolenie, aby ani tak v diele slova potratil, což bieše dřieve v národu zaslúžil. Neb i alexanderským biskupem byl jest, jemužto skrze všecka potřebie bieše uměti u čtenie v sobě řeči zpósobiti i uměnie v sobě zákona poznati a božskému v těle prorozoměti přirození, kteréžto i na nás najprvé musí shledáno býti, potom uptalých věcí zákona poznati, majíce odplatu pomilovánie. Neb ktož štěpuje a ktož svlažuje, jedno jsú, ale ktož přispořenie dává, buoh jest.
První kapitola
Mc1,1 Počátek čtenie Jezukrista, syna božieho. Mc1,2 Jakož psáno jest v Izaiáši proroku: Aj, já posielám anděla mého před tváří tvú, jenž připraví cestu tvú před tebú. Mc1,3 Hlas volajícieho na púšti: Připravte cestu páně, pravé čiňte stezky jeho. Mc1,4 Byl jest Jan na púšti křtě a káže pokánie na odpuštěnie hřiechuov. Mc1,5 I vycházieše k němu všecka židovská krajina a Jeruzalémští a křtichu se od něho v Jordáně řece, vyznávajíce hřiechy své. Mc1,6 A bieše Jan oděn srstmi velblúdovými a pás kožený u ledví jeho a zelinu a stred lesní jedieše a kázáše řka: Mc1,7 „Příde silnější mne po mně, jehož nejsem hoden padna rozvázati řeménka obuvi jeho. Mc1,8 Já jsem vás křtil vodú, ale on vás křtíti bude duchem svatým.“
Mc1,9 I stalo se jest v těch dnech, přijide Ježíš od Nazareta galilejského a pokřtil se v Jordáně od Jana. Mc1,10 A ihned vystúpiv z vody, uzřel jest otevřená nebesa a ducha jakožto holubici sstupujícieho a zuostávajícieho na něm. Mc1,11 A hlas stal se jest z nebes: „Ty jsi syn mój milý, v toběť mi se slíbilo.“
Mc1,12 A ihned duch vyhna ho na púšť. Mc1,13 I bieše na púšti čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí. A pokúšen jest od šatana a byl jest s šelmami a posluhováchu jemu anjelé.
Mc1,14 A kdyžť jest vsazen Jan, přijide Ježíš do Galilee, káže čtenie královstvie božieho Mc1,15 a řka, že se jest naplnil čas a přiblížilo se královstvie božie. Kajte se a věřte čtení. Mc1,16 A pomíjeje podlé moře Galilejského, uzřel jest Šimona a Ondřeje, bratra jeho, púštějíce siet do moře, neb biechu rybáři. Mc1,17 I řekl jim Ježíš: „Poďte po mně, a učiním vás, abyste byli rybáři lidští.“ Mc1,18 A ihned opustivše siet, šli sú za ním. Mc1,19 A pošed odtud maličko, uzřel jest Jakuba Zebedeova a Jana, bratra jeho, i ty skládajíce siet na lodí, Mc1,20 a ihned povola jich. A opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli sú za ním.
Mc1,21 A vjidechu do Kafarnaum, a ihned v sobotu všed do školy, učieše je. Mc1,22 I strachem diviechu se nad učením jeho, neb bieše uče je, jakožto moc maje, a ne jakožto mistři. Mc1,23 A bieše v škole jich člověk v duchu nečistém i zavola Mc1,24 řka: „Co nám a tobě, Ježíši Nazaretský, přišel si zatratiti nás, viem, že by byl svatý boží.“ Mc1,25 I pohrozil jest jemu Ježíš řka: „Umlkni a vyjdi od člověka!“ Mc1,26 A sápaje jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel jest od něho. Mc1,27 I divili sú se všickni, tak že tázachu mezi sebú řkúce: „I co jest to, které učenie toto nové, že v moci i ďáblóm nečistým přikazuje, a poslúchají jeho?“ Mc1,28 A vznide
