a modlte se, abyšte nevešli v pokušenie. Duch zajisté hotov jest, ale tělo nemocné.“ Mt26,42 Opět druhé odjide a modlil se řka: „Otče, nemuož li kalich tento ote mne odjíti jediné, abych jej pil, staň se vuole tvá.“ Mt26,43 I přijide opět i naleze je, ani spie, neb biechu oči jich obtiežené. Mt26,44 A nechav jich, opět jest odšel a modlil se třetie, túž řeč pravě. Mt26,45 Tehda přijide k učedlníkóm svým i die jim: „Spěte již a odpočívajte, aj, blíží se hodina, a syn člověka zrazen bude v ruce hřiešníkuov. Mt26,46 Vstaňtež, poďme, aj, přibližuje se ten, jenž mě zradí.“
Mt26,47 A když on ještě mluvieše, aj, Jidáš, jeden ze dvanásti, přijide a s ním zástup mnohý s meči a s kopím poslaný od kniežat kněžských a starších lidu. Mt26,48 A ten, jenž jej zradil, dal jest jim znamenie řka: „Kohož koli políbím, tenť jest, držtež jeho.“ Mt26,49 A ihned přistúpiv k Ježíšovi, řekl jest: „Zdráv buď, mistře.“ I políbil jest jeho. Mt26,50 I řekl jemu Ježíš: „Přieteli, k čemus přišel?“ Tehda přistúpili sú a ruce uvrhli na Ježíše a drželi jeho. Mt26,51 A aj, jeden z těch, kteříž biechu s Ježíšem, ztáh ruku vytáhl jest meč svuoj, a udeřiv sluhu kniežete kněžského, uťal jest ucho jeho. Mt26,52 Tehdy vece jemu Ježíš: „Obrať meč svuoj v miesto jeho, neb všickni, kteříž berú meč, od meče zahynú. Mt26,53 Zdali mníš, že nemohu prositi otce mého, a dá mi nynie viec než dvanáct zástupuov anjeluov? Mt26,54 Kterakž se tehdy naplnie písma, že tak musí býti.“ Mt26,55 V tu hodinu řekl jest Ježíš zástupóm jakožto k lotru: „Vyšli ste s meči a s kyjmi popadnúti mě, na však den seďal sem u vás v chrámě uče, a nejali ste mne.“ Mt26,56 Ale to všecko stalo se jest, aby se naplnila písma prorocká. Tehda učedlníci všickni opustivše jeho, utekli sú.
Mt26,57 Ale oni držiece Ježíše, vedli sú k Kaifášovi, kniežeti kněžskému, kdežto mistři a starší biechu se sebrali. Mt26,58 Ale Petr jdieše za ním zdaleka až do sieni kniežete kněžského, a všed vnitř sedieše s sluhami, aby uzřel konec. Mt26,59 Ale kniežata kněžská a všecka rada hledáchu křivého svědectvie proti Ježíšovi, aby jej na smrt dali, Mt26,60 a nenalezli sú, kakž koli mnozí falešní svědkové biechu přistúpili. Najposléz pak přišla ta dva křivá svědky Mt26,61 a řekla sta: „Tento jest řekl: Mohu zbořiti chrám boží a po třech dnech jej zase ustaviti.“ Mt26,62 A vstav knieže kněžské, vece jemu: „Nic neodpoviedáš k těmto věcem, kteréž tito proti tobě svědčie?“ Mt26,63 Ale Ježíš mlčieše a knieže kněžské vece jemu: „Zaklínám tě skrze boha živého, aby nám povědil, si li ty Kristus, syn boží.“ Mt26,64 Die jemu Ježíš: „Ty si řekl. Ale však pravi vám, potom uzříte syna člověka sediecího na pravici moci božie a přicházejícieho v oblaciech nebeských.“ Mt26,65 Tehdy knieže kněžské rozedře rúcho své řka: „Rúhal se jest, Mt26,66 co ještě potřebujem svědkuov? Aj, nynie slyšeli ste rúhanie, co se vám zdá?“ A oni odpověděvše, řekli sú: „Hoden jest smrti.“ Mt26,67 Tehdy plvali sú na tvář jeho a zášijky jej bili sú a jiní políčky v tvář jeho dávali sú Mt26,68 řkúce: „Prorokuj nám, Kriste, kto jest, jenž tě udeřil?“
Mt26,69 Ale Petr sedieše vně v sieni, i přistúpi k němu jedna dievka řkúci: „A ty s Ježíšem Galilejským bieše.“ Mt26,70 Tehda on zapřel přede všemi řka: „Neviem, co pravíš.“ Mt26,71 A když on vycházieše ze dveří, uzře jej jiná dievka i vece těm, kteříž tu biechu: „I tento bieše s Ježíšem Nazaretským.“ Mt26,72 A opět jest zapřel s přísahú, že sem neznal člověka. Mt26,73 A po malé chvíli přistúpili sú, kteříž tu stáchu, a řekli Petrovi: „Jistě i ty z nich si, neb
