kto na rynciech hlasu jeho. Mt12,20 Třtiny potřesené nezlomí a lnu, ješto se kúří, neuhasí, dokovadž nevyvrže k vítězství súdu Mt12,21 a ve jménu jeho pohané úfati budú.
Mt12,22 Tehdy podán jest jemu člověk ďábelstvie maje, slepý a němý, i uzdravil jest jeho, tak že mluvieše i vidieše. Mt12,23 I s strachem diviechu se všichni zástupové a praviechu: „Zdali tento jest syn Daviduov?“ Mt12,24 Ale zákonníci slyševše, řekli sú: „Tento nevymietá ďábluov, jediné v Belzezubu kniežeti ďábelském.“ Mt12,25 Ale Ježíš věda myšlenie jich, řekl jest jim: „Každé královstvie proti sobě rozdělené zpuštěno bude a každé město aneb duom proti sobě rozdělený nestane. Mt12,26 A vymietá li šatan šatana, proti sobě rozdělen jest. Kterakž tehdy stane královstvie jeho? Mt12,27 A vymietám li já v Belzezubu ďábly, synové vaši v kom vymietají. Protož oni súdce vaši budú. Mt12,28 A pakli já v duchu božiem vymietám ďábly, tehdy jest přišlo mezi vás královstvie božie. Mt12,29 Aneb kterak muož kto vjíti do domu silného a oružie jeho pobrati, leč prvé svieže silného a tehdy duom jeho poplení? Mt12,30 Ktož nenie se mnú, proti mně jest, a ktož nezbierá se mnú, rozptyluje. Mt12,31 Protož pravi vám, všeliký hřiech i rúhanie odpuštěno bude lidem, ale duch rúhanie nebude odpuštěn. Mt12,32 A ktož koli die slovo proti synu člověka, odpuštěno bude jemu. Ale ktož by řekl proti duchu svatému slovo, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budúciem. Mt12,33 Aneb čiňte dřevo dobré a ovoce jeho dobré, aneb čiňte dřevo zlé a ovoce jeho zlé. Zajisté po ovoci dřevo bývá poznáno. Mt12,34 Národové haduov násilnorodných, kterak muožete dobré věci mluviti jsúce zlí, neb z hojnosti srdce usta mluvie. Mt12,35 Dobrý člověk z dobrého pokladu vynášie dobré věci a zlý člověk ze zlého pokladu vynášie zlé věci. Mt12,36 Ale pravi vám, že každé slovo prázdné, kteréž mluviti budú lidé, vydadie počet z něho v den súdný. Mt12,37 Jistě z slov tvých budeš spravedliv učiněn a z slov tvých budeš potupen.“
Mt12,38 Tehdy odpověděli sú jemu někteří z mistruov a zákonníkuov řkúce: „Mistře, chceme od tebe znamenie viděti.“ Mt12,39 Jenž odpověděv vece jim: „Pokolenie zlé a cizoložné znamenie hledá, a znamenie nebude jemu dáno, jediné znamenie Jonáše proroka. Mt12,40 Neb jakož jest byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, tak bude syn člověka v srdci zeně tři dni a tři noci. Mt12,41 Mužie ninivitští stanú na súdě s pokolením tiemto a potupie je, neb sú pokánie činili v kázaní Jonášovu, a aj, viece nežli Jonáš tento. Mt12,42 Králová od poledne vstane na súdě s pokolením tiemto a potupí je, neb jest přišla od končin země, aby slyšala múdrost Šalomúnovu, a aj, viece nežli Šalomún tento. Mt12,43 Ale když nečistý duch vynde od člověka, chodí po miestech suchých hledaje odpočinutie, a nenalezna. Mt12,44 Tehdy die: Vrátím se do domu mého, odkud sem vyšel. A přída nalezne jej prázdný, chvostišti umetený a okrášlený. Mt12,45 Tehdy jde a pojme sedm jiných duchuov s sebú horších sebe a vejdúce i bývají tam; poslednie věci člověka toho horšie prvních, tak bude i pokolení tomuto najhoršiemu.“
Mt12,46 A když on ještě mluvieše k zástupóm, aj, matka jeho a bratřie stáchu vně, hlédajíce mluviti s ním. Mt12,47 I řekl jemu jeden: „Aj, matka tvá a bratřie tvoji stojie vně hledajíce tebe.“ Mt12,48 Ale on odpověděv tomu, ješto jemu pravieše, vece: „Která jest matka má a kteří sú bratřie moji?“ Mt12,49 A ztáh ruku na učedlníky své, řekl jest: „Aj, matka má a bratřie moji, Mt12,50 neb ktož kolivěk činiti bude vuoli otce mého,
