hlasem řka: „Kto jest hoden otevřieti kniehy a odvázati znamenánie jich?“ Ap5,3 A žádný nemožieše ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemí otevřieti knih, ani pohleděti na ně. Ap5,4 A aj, plakách mnoho, že žádný nenie nalezen hodný, aby otevřel knihy ani aby hleděl na ně. Ap5,5 Tehdy jeden z starcuov řekl mi: „Neplač, aj, svítězilť jest lev z pokolenie Juda, kořen Davidóv, otevřieti knihy a odvázati sedm zaznamenání jich.“ Ap5,6 Uviděl sem, a aj, u prostředce trónu a čtyř zvieřat a u prostředce starcóv beránka stojícieho jako zabitého majícího sedm rohóv a sedm očí, jenž sú sedm duchóv božích poslaných na všicku zemi. Ap5,7 I přišel a vzal z pravice sedícieho na trónu kniehy. Ap5,8 A když otevřel knihy, čtyry zvieřata a čtyřmezcietma starcóv padli sú před beránkem, maje každý z nich húslích a zahrdlité báně zlaté, plné rozkošné vóně, jenž sú modlitby svatých, Ap5,9 a zpieváchu piesničku novú řkúce: „Hoden si, pane, vzieti kniehy a otevřieti zaznamenánie jich, nebs zabit a vykúpils nás bohu ve krvi své, z každého pokolenie a jazyku a lidu i národu Ap5,10 a učinils nás bohu našemu královstvie i knieže a kralovati budem na zemi.“ Ap5,11 I viděl sem a slyšal sem hlas anjelóv mnohých okolo trónu a zvieřat i starších. A bieše počet jich tisíc tisícóv Ap5,12 řkúcích hlasem velikým: „Hoden jest beránek, jenž zabit jest přijieti moc a božstvie a múdrost i sílu a slávu i čest a dobrořečenie.“ Ap5,13 I všecko stvořenie, kteréž jest na nebi a kteréž na zemi i pod zemí, v moři i ty věci, kteréž v něm sú všecky, sem slyšal řkúce sedíciemu na trónu a beránkovi: „Dobrořečenie i čest a sláva i moc na věky věkóv.“ Ap5,14 A čtyři zvieřata řiekáchu: „Amen“. A čtyrmezcietma starcóv padáchu na tváři své a klaniechu se živému na věky věkóv.
Šestá
Ap6,1 A viděl sem, když otevřel beránek, jednu z sedmi pečetí, i slyšal sem jedno ze čtyř zvieřat řka jakžto hlasem hromovým: „Poď a viz.“ Ap6,2 I viděl sem, a aj, kóň bielý a jenž sedieše na něm, mějieše lučiště a dána jest jemu koruna i vyjide vítěze, aby svítězil. Ap6,3 A když otevřel druhú pečet, slyšal sem druhé zvieře řka: „Poď a viz.“ Ap6,4 I vyšel jest jiný kóň ryzí. A jenž sedieše na něm, dáno jest jemu, aby vzal pokoj z země a aby se vespolek zabíjeli, a dán jest jemu meč veliký. Ap6,5 A když otevřel pečet třetí, slyšal sem třetie zvieře řka: „Poď a viz.“ A aj, kóň črný a jenž sedieše na něm, mějieše závažie v ruce své. Ap6,6 I slyšal sem jakžto hlas u prostředce zvieřat řkúci: „Dvě libre pšenice za jeden peniez a tři měřice dvojité libry ječmene za jeden peniez a vína a oleje neurážej.“ Ap6,7 A když otevřel pečet čtvrtú, slyšal sem hlas čtvrtého zvieřete řka: „Poď a viz.“ Ap6,8 A aj, kóň bledý a jenž sedieše na něm, jméno jemu Smrt, a peklo za ním jdieše. I dána jest jemu moc na čtyrmi stranami země, aby zabíjel mečem a hladem a smrtí a zvieřaty zemskými. Ap6,9 A když otevřel pátú pečet, viděl sem pod oltářem duše zabitých pro slovo božie a pro svědectvie, kteréž mějiechu, Ap6,10 a voláchu hlasem velikým řkúce: „Dokud, pane svatý a pravý, nesúdíš a nepomstíš krve našie nad těmi, kterýž přebývají na zemi?“ Ap6,11 I dáno jest jim každému jedno rúcho bielé a řečeno jest jim, aby odpočinuli maličký čas ještě, doniž by se nenaplnil počet spolu sluh jich a bratří jich, jenž mají zbiti býti jako i oni. Ap6,12 I viděl sem, když otevřel pečet šestú, a aj, země třesenie stalo se veliké a slunce
